Plánované zrušení výuky ruštiny na základních školách se ne dotkne pouze žáků, ale výrazně ovlivní i budoucí učitele. Studenti pedagogických fakult se dozvěděli, že jejich aprobace na výuku ruského jazyka bude brzy bezcenná. Mnozí z nich tuto změnu ostře kritizují a zpochybňují argumenty, které přineslo ministerstvo školství pod vedením Mikuláše Beka (STAN). "Je to samozřejmě demotivující, obzvlášť vzhledem k tomu, že ke zrušení ruštiny nebyl žádný věcný důvod, pouze politický," uvedl pro deník Echo24 student posledního ročníku magisterského studia na Masarykově univerzitě Petr Olšák.

Ruština patří mezi jazyky, které mají z nabídky druhého cizího jazyka na základních školách zmizet. Zajímavostí přitom je, že ruština se v minulém školním roce vyučovala v České republice asi 4,5krát více než francouzština. Počet žáků, kteří se učili ruštinu, dosáhl přibližně 47 850, zatímco francouzštinářů bylo zhruba 10 370. Tato změna vychází z nového rámcového vzdělávacího programu, který ministerstvo školství představilo minulý týden. V budoucnu budou mít žáci možnost učit se pouze němčinu, francouzštinu a španělštinu jako povinný druhý jazyk.

Toto rozhodnutí nadzvedlo z nesouhlasu nejen některé pedagogy, ale především samotné studenty, kteří se na učitelství připravují. Ti se domnívají, že vyřazení ruštiny znamená znehodnocení jejich dosavadní přípravy a vrhnout je do nejistoty ohledně budoucí kariéry. "Argument ministerstva o zachování kontinuity výuky je paradoxní a neobstojí," dodal Adam Krejcar, další ze studentů na pedagogické fakultě. Podle něj by, pokud je třeba redukovat jazykové nabídky, měly zůstat ty nejpoužívanější.

Důvodem nesouhlasu studentů je také fakt, že zrušení ruštiny omezí polovinu jejich odbornosti. Kritizují, že aby mohli učit, musí absolvovat další aprobaci (na vlastní náklady a ve svém volném čase) nebo učit předměty, k nimž nejsou připraveni. "Je to demotivující a znehodnocuje to naši pětiletou snahu a dřinu v oblasti ruštiny a teď máme riskovat, že se k nějakému vyučování nedostaneme," uvedl Krejcar.

Dopady zrušení ruštiny jsou dalekosáhlé. Například, ruština jako významný jazyk mezinárodní komunikace může být klíčová pro spolupráci s mnoha zeměmi ze Střední a Východní Evropy, jako je Ukrajina či Bělorusko, které pro ČR představují strategické partnerství. Znalost ruského jazyka by mohla být také důležitá pro integaci rusky hovořících občanů, zejména Ukrajinců, žijících v ČR.

Vzhledem k aktuální geopolitické situaci, kde má Rusko vliv na politiku východní Evropy, je porozumění tomuto jazyku důležité i pro orientaci v mezinárodních vztazích. "Ruština je stále světovým jazykem," říká Petr Olšák, "a její zrušení v základních školách je krok zpět nejen v jazykovém vzdělávání, ale i v chápání globálních souvislostí."