Čínský experimentální fúzní reaktor EAST (Experimental Advanced Superconducting Tokamak) nedávno pokořil světový rekord, když udržel spalující plazmu při teplotách kolem 100 milionů stupňů Celsia po dobu úžasných 1066 sekund.

Tokamaky, které jsou v současnosti jednou z nejpokročilejších technologií, by mohly jednou nahradit dnešní atomové reaktory. Místo štěpení totiž využívají jaderné fúze, tedy slučování lehkých atomových jader do těžších prvků, při čemž se uvolňuje obrovské množství tepla. Toto teplo se poté využívá k výrobě páry pro pohon elektrických generátorů.

Klíčovým faktorem však je, že k dosažení fúzní reakce je třeba dodat značné množství energie. Atomová jádra se totiž odpuzují jako dva magnety a je nutné překonat Coulombovu potenciálovou bariéru, což efektivně probíhá při teplotách mezi 100 a 150 miliony Kelvinů.

V experimentálních tokamacích se zahřívá ionizovaný plyn – plazma – která bezpečně cirkuluje ve speciální komoře izolované silným magnetickým polem. Při kontaktu se stěnami by plazma okamžitě odebrala teplo a začala by se tavit.

Cílem je udržet plazmu při vysoké teplotě dostatečně dlouho, aby se zvýšila pravděpodobnost srážek jader, které dále zvyšují teplo plazmy a udržují reaktor v chodu. Otázkou je, zda se komerční využití tohoto obnovitelného zdroje energie stane realitou.

Plazma v tokamaku EAST dosahovala teploty kolem 150 milionů stupňů Celsia, čímž se stala jednou z nejžhavějších látek na planetě Zemi. V oblasti termonukleární fúze je to velký krok vpřed, protože energetický výkon fúzní reakce výrazně převyšuje potřebný iniciační výkon. Jakmile se reaktor zahřeje na provozní teplotu, má potenciál stát se velmi efektivním a méně nebezpečným než tradiční jaderné reaktory, které produkují radioaktivní odpad.

Je důležité vzít v úvahu, že Čína je členem ambiciózního mezinárodního projektu ITER, jehož cílem je vyvinout první velký funkční termonukleární reaktor v jižní Francii. Projekt ITER je jedním z nejdražších ve vědecko-inženýrských iniciativách historie a zapojeny do něj jsou prakticky všechny velké průmyslové a vědecké státy, včetně Spojených států, Ruska a tradičně rivalizující Evropy.

Ačkoliv projekt ITER čelí zpoždění a existují obavy o jeho efektivitu, pokud se podaří dosáhnout plánovaných cílů, může to znamenat začátek energetické revoluce, která vyvolá mnohem menší ekologický dopad než široké využití štěpných reaktorů v 20. století. Očekává se, že důležité výsledky a pokroky v oblasti termonukleární fúze by mohly být vyhodnoceny v následujících 10-15 letech.