Dánsko oznámilo výrazné navýšení rozpočtu na obranu v Arktidě, jakožto součást širší politické dohody. Na tiskové konferenci, kde ministr obrany prezentoval investice, byla přítomna také Vivian Motzfeldtová, zástupkyně premiéra Grónska Múta Egedeho, která zastává post ministryně zahraničí a obchodu. Motzfeldtová zdůraznila, že nové lodě jsou prioritou pro zabezpečení obyvatel Grónska, které se stává stále strategičtějším regionem.

Dánsko plánuje zakoupit tři nové lodě, které v budoucnu nahradí stávající flotilu fregat třídy Thetis, vyřazených již od 90. let. Dle ministra obrany, Morten Poulsena, bude tato nová dohoda pouze prvním krokem v rámci širší strategie zaměřené na Arktidu a severní Atlantik. Poulsen uvedl, že Dánsko se plně angažuje v posílení svých obranných kapacit do léta 2025.

Už dříve tento měsíc Dánsko připustilo, že roky zanedbávalo obranu Grónska, což je ostrov s bohatými přírodními zdroji, kterému roste význam na geopolitické mapě. Dánsko investuje minimálně 1,5 miliardy dolarů (přes 36 miliard korun) na nákup dvou nových inspekčních lodí a bezpilotních letounů s dlouhým doletem.

S ohledem na strategickou polohu Grónska na severu, Trump v minulosti prohlásil, že je získání tohoto ostrova pro USA otázkou národní bezpečnosti. Kodaň i Grónsko trvale zdůrazňují, že ostrov není na prodej a o své budoucnosti by měli rozhodovat výhradně jeho obyvatelé.

Incident s Trumpovým telefonátem, kdy se pokusil vyjednávat o Grónsku s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou, velmi znepřímil evropské lídry. Jeho aggressive přístup a následná konfrontace vedly k úvahám o možné krizi v transatlantických vztazích.

Trumpova administrativa byla kritizována za nedostatek porozumění pro geopolitické nuance oblasti, zejména s ohledem na rivalitu mezi USA, Ruskem a Čínou o kontrolu nad Arktidou. Odborníci varují, že rostoucí napětí a vojenské investice mohou označit novou éru studené války v regionu.

Dánsko má totiž pouze malou armádu a námořnictvo, ale podle magazínu Foreign Policy může využít ekonomické vlivy prostřednictvím svých nadnárodních firem jako Maersk, která je klíčovým hráčem v globálním námořním obchodě. Pokud Dánsko začne bránit americkým zájmům, může tím šokovat americkou ekonomiku, která in primárně závislá na dánských dodavatelských řetězcích.

Společnost Novo Nordisk, významný dánský farmaceutický gigant, se stala lídrem v oblasti léčby obezity a cukrovky, a její produkty na americkém trhu zažívají boom. Jakékoliv napětí mezi Dánskem a USA by tedy mělo přímé dopady na miliony amerických spotřebitelů.

V případě pokračování napětí a nátlaku ze strany Trumpa by se americká společnost mohla cítit ohrožena i z hlediska dostupnosti luxusního zboží, včetně dánského nábytku a stavebnice Lego. Dánské firmy, které investují do výrobních závodů v USA, by mohly najít způsob, jak reagovat a čelit přetrvávajícím tlakům na politické úrovni.