V nedávných volbách v Grónsku vyhrála strana, která usiluje o rychlé odříznutí se od Dánska. Strana Naleraq, která se umístila na druhém místě, získala 24,5 procenta hlasů a vyzývala k vypsání referenda o nezávislosti do čtyř let. Tato radikální strana věří v možnost dosažení úplné suverenity během deseti let, jak podotkla politoložka Sedláčková.

Vládnoucí strany, Inuit Ataqatigiit a Pokroková strana (Siumut), které volí pomalejší přístup k nezávislosti, získaly dohromady přes 36 procent hlasů, což je o třicet procent méně než během voleb v roce 2021. Tyto výsledky ukazují na rostoucí podporu pro myšlenku nezávislého Grónska, i když se umístily na třetím a čtvrtém místě.

Grónsko, bývalá dánská kolonie, se od roku 2009 těší široké autonomii, která zahrnuje právo vyhlásit nezávislost na základě referenda. „Diskuse o nezávislosti probíhá už od sedmdesátých let. V roce 2009 jsem byl v Nuuku, kde se také hovořilo o zvyšující se nezávislosti. Tehdy byl optimismus obrovský, mluvilo se o tom, že bychom mohli být nezávislí v příštím desetiletí,“ vzpomínal Sniegoň.

Předseda vlády Múte Egede vyhlásil předčasné volby s ohledem na těžké časy, které Grónsko zažívá. Otázky sebeurčení a nezávislosti jsou v Grónsku aktuální a o tom, jak rychle by se měly uskutečnit, se stále diskutuje. V současném 31členném parlamentu většinu tvoří strany podporující nezávislost a vypsání referenda.

Podle webu Politico mnoho lidí podporuje myšlenku plné suverenity v Grónsku, avšak někteří vyjadřují obavy ohledně obrany země a ekonomických dopadů, pokud by se musela obejít bez dánských dotací. Dánsko totiž grónské ekonomice poskytuje ročně přibližně miliardu dolarů, což je v přepočtu kolem 23 miliard korun. Otázka nezávislosti se tak stává klíčovým tématem budoucnosti Grónska, kde se očekává, že plné kontroly nad vlastním osudem si lidé budou žádat čím dál víc.