Evropská unie se zřejmě vydává po nejskládznějším směru. Její snahy o prosazování pokrokové ideologie, která se netěší veliké podpoře zejména mezi voliči, vedou k vážným obavám. Řeč je o souvislostech jako migrace, genderové otázky a klimatické změny, které v současnosti dělají evropským občanům vrásky na čele.

Zajímavým příkladem je populární fotbalová Liga mistrů, jejíž sledovanost konkuruje dokonce některým pornografickým webům. S vybudovaným rozpočtem téměř 2,5 miliardy eur se stala jednou z největších sportovních událostí v Evropě, což je neoddělitelně spojeno s obrovským sponzorským zázemím.

Mezi sponzory se dříve nacházel i ruský Gazprom, jehož logo na obrazovce vzbuzovalo otázky o tom, proč takoví sponzoři musejí existovat, když by Západní Evropa mohla mít vlastní bohaté firmy.

Dnes však situace vypadá jinak. Gazprom již tuto soutěž nesponzoruje a na předních příčkách sponzoringu figurují značky jako Heineken, Playstation a Mastercard. Je vzrušující, že americké společnosti převládají, zatímco evropské firmy jako by byly na okraji. Za nimi stojí obrovské investiční fondy jako BlackRock a Vanguard, které spravují majetek přesahující deset bilionů dolarů, což je téměř dvakrát více než celkový HDP EU.

Kde jsou ale evropské technologické a průmyslové značky? Jejich absence v tak prestižní soutěži ukazuje na hlubší problém. Evropské firmy, které by mohly být schopné generovat obrovské zisky, se zřejmě snaží přežít a inovovat v těžkých podmínkách, kdy na jejich trh neustále tlačí konkurence ze strany Američanů a Asiatů.

Navíc krize v automobilovém průmyslu se propadá hlouběji – i legendární značky jako Porsche plánují propouštění. Toto propojení událostí naznačuje, že něco nemusí fungovat tak, jak by Evropský parlament plánoval. Mnoho občanů pociťuje nejistotu ohledně budoucnosti pracovních míst a ekonomiky jako celku.

Historie nám ukazuje, že obdobná situace se již v Evropě v minulosti vyskytla. Během války na Ukrajině, v době, kdy byl kladen důraz na klesající produkci v průmyslu, se začali obávat také zemědělci. Zatímco se lidé z oken dívají na trendy a budoucnost EU, zdá se, že se odklání od svého kulturního a průmyslového dědictví. Jak se říká, Morgenthau v nebi by měl své důvody k oslavě, zatímco evropští občané, nejen ti, kdo se cítí ohroženi geopolitickými problémy, se o svůj osud obávají.