Nový primátor Nuri Aslan získal hlasy od 177 ze 314 zastupitelů, přičemž hlavní podporu mu poskytli zástupci opoziční strany CHP. Jeho soupeřem byl zástupce Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP), kterou vede prezident Recep Tayyip Erdoğan, avšak ten neuspěl.

Ekrem İmamoğlu, který byl dosud primátorem Istanbulu, je klíčovou postavou turecké opozice. Minulý týden byla policie obvinila z korupce, což opozice považuje za politicky motivované kroky, neboť İmamoğlu byl považován za silného konkurenta Erdogana v nadcházejících prezidentských volbách v roce 2028.

Opozice proto uspořádala sérii protestů, i když úřady zakázaly shromáždění v Istanbulu a Ankaře. Erdoğan prohlásil, že justice v Turecku je nezávislá, a obvinil opozici, že se pokouší vyvolat chaos, aby zakryla korupční skandály.

İmamoğlu byl zvolen na druhý mandát v čele Istanbulu loni, avšak v důsledku svého zadržení byla jeho funkce dočasně pozastavena. Nový primátor Aslan by mohl zůstat ve funkci až do konce mandátu svém předchůdce v roce 2029.

Ve snaze adaptovat se na situaci a urychlit strategii jednání s veřejností, CHP ohlásila velkou demonstraci na sobotu, místo aby organizovala každodenní protesty, které se konaly od minulého týdne. Podle šéfa strany Özgura Özela se strana rozhodla soustředit na přípravy na velký sobotní protest, kde požadují předčasné volby. "Chceme předčasné volby," řekl Özel demonstrantům.

Podle agentury Bianet, blízké opozici, není ve městě kvůli zadržování dostatek místa ve vězeních. V posledním týdnu bylo zadrženo přes 1 400 lidí a očekává se, že protesty mohou přetrvávat v nadcházejících dnech.

Turecké úřady čelí kritice ze zahraničí, včetně prohlášení z Evropské unie a Německa, které vyjádřily obavy o situaci v zemi. Americký ministr zahraničí Marco Rubio to také zmínil ve svém jednání s tureckým protějškem ve Washingtonu a upozornil na důsledky pro vztahy mezi USA a Tureckem, pokud budou porušována lidská práva a potlačovány protesty.