Český prezident Petr Pavel během čtvrteční neohlášené návštěvy ukrajinské Oděsy upozornil na úspěchy tuzemské firmy URC Systems. "V Doněcké oblasti naše vozidlo fungovalo přibližně sedm kilometrů od frontové linie a velmi účinně chránilo vojáky před FPV drony," řekl ve zprávách ČT24 Václav Janda, regionální ředitel URC Systems.

V reportáži se nenápadně upozorňuje na bojové prostředky, které hrají čím dál větší roli ve válečných zónách ovládaných drony a elektronikou, a kde jsou zkušenosti z ukrajinského bojiště pro Evropu nenahraditelné. Elektronický boj je jednou z pěti klíčových oblastí, které podle analýzy bývalého vrchního velitele ukrajinské armády Valerije Zaluženého rozhodují o situaci na tamním bojišti. Evropané zde mají mezery, které mohou zaplnit i české firmy.

Ruská armáda v tomto oboru dosahuje značného pokroku. Uplynulo již mnoho let, co Rusové zjistili, že elektronická obrana jim může pomoci umazat část technologické převahy Západu, který často využívá mnohem sofistikovanější zbraně než oni.

Evropa, jak uvádí deník Financial Times, začíná sestavovat plán na posílení nezávislosti na USA během následujících pěti až deseti let, které v mnoha vojenských schopnostech stále závisí na Američanech. Jedna z největších mezer se nachází právě ve vývoji a výrobě nejsofistikovanějších systémů elektronického boje. Tento sektor, jak ukazuje příklad firmy URC Systems, představuje obrovskou příležitost pro české firmy v době, kdy Evropa plánuje investovat nejvíce peněz do armádního rozpočtu od skončení studené války.

Systémy elektronického boje (EW) zahrnují výkonné a sofistikované rušičky a způsoby pasivního vyhledávání zdrojů signálů protivníka. Míra jejich složitosti se pohybuje od jednoduchých rušiček schopných se vejít do batohu vojáka až po komplikované moduly integrované do nejmodernějších bojových letadel.

Na ukrajinské frontě, ovládané drony operujícími na různých frekvencích, hrají tyto systémy klíčovou roli v obraně. Po prvních dodávkách moderních západních zbraní se Rusové naučili rušit naváděcí signály z raketových systémů HIMARS, což umožnilo nasazení dronů řízených optickým kabelem.

Zavedení systémů EW na palubě letadel pomáhá nejen identifikovat cíle nepřítele, ale také "zneviditelnit" samotná letadla před radary a systémy EW protivníka. Proto experti s obavami sledovali, když se začátkem března objevily zprávy, že vláda Donalda Trumpa zastavila aktualizace softwaru EW zařízení ukrajinských stíhaček F-16 v rámci přerušení sdílení zpravodajských informací.

Jedním z "zázraků", které systémy EW umí, je rozpoznat podle typu vysílaného signálu, jaká zbraň či radar tento signál vysílá. Tuto "knihovnu" signálů je třeba pravidelně aktualizovat, protože na bojišti se technologie vyvíjí rychlým tempem a obě armády, zejména oblasti elektronických systémů, inovují v řádu jednotek týdnů, aby předešly elektronické obraně nepřítele. Ukrajinci takto například nedávno omezili účinek ruských bomb KAB, když zjistili, jak rušit tento svůj účinný prostředek založený na signálech satelitního systému GLONASS.

České firmy jako URC Systems, do níž investoval zakladatel a spolumajitel investiční skupiny Rockaway Capital Jakub Havrlant, nebo pardubická ERA, patřící do koncernu Omnipol, patří mezi úspěšné hráče v této oblasti. Radary od ERA fungují na principu pasivní radiolokace, tedy zachycováním a vyhodnocováním signálů, které musí vysílat radary letadel i zbraní. V poslední době se objevily náznaky, že ukrajinská armáda integrovala radar VeraNG do své protivzdušné obrany, jejíž dodávky do zahraničí firma nekomentuje.

V oblasti leteckých systémů EW však Evropa podle analýzy Justina Bronka z britského think-tanku RUSI kriticky zaostává za schopnostmi, které Američané vyvinuli pro svá letadla. "Letecké systémy EW jsou jednou z oblastí, v níž mají země NATO největší závislost na americké armádě," zdůrazňuje Bronk v souvislosti s aktuální debatou o tom, do čeho by Evropané měli investovat, aby snížili svou závislost na USA.

Přestože je vývoj systémů EW finančně a technologicky náročný, Bronk doporučuje spojení sil několika států, v nichž působí lídři v oboru, jako je britský koncern BAE, italské Leonardo, francouzský Thales, švédský Saab a německý Hensoldt. Doporučuje také vytvořit společná evropská řešení, která si budou moci vzájemně sdílet členové NATO, obdobně jako je tomu u letadel pro včasnou výstrahu AWACS.