Když francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby "opustila šťastné vazalství" pod Spojenými státy a začala brát svou obranu do vlastních rukou, v Pobaltí to nevzbudilo nadšení, naopak vyvolalo pochybnosti. Litva, Lotyšsko a Estonsko, tedy státy, které leží na dosah ruských zbraní, považují USA za klíčového spojence a evropské ambice vnímají s rezervou.

Macron v posledních týdnech opět zdůraznil koncept strategické autonomie, který zahrnuje schopnost Evropské unie samostatně rozhodovat ve významných oblastech, jako jsou obrana a bezpečnost, bez nadměrné závislosti na USA. Politolog Matúš Halás z Ústavu mezinárodních vztahů podotýká, že tento koncept není novinkou, ale spíše dlouholetou francouzskou ideou, která vzkvétá v časech krize transatlantických vztahů. "Francouzi vždy usilují o posílení své autonomie, zejména v těžkých obdobích," říká Halás.

Pobaltské státy však k této myšlence přistupují skepticky a realisticky. Nechtějí oslabit své vazby na Spojené státy, které považují za základní pilíř NATO. Například iniciativy na vytvoření evropského jaderného štítu, které nedávno navrhli Francouzi, jsou podle Haláse utopií, protože Pobaltí spoléhá na existující americký jaderný deštník.

S ohledem na bezpečnost je zřejmé, že Pobaltské státy si jsou plně vědomy, že bez americké vojenské přítomnosti by jejich region byl velmi těžko bránitelný. Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 Spojené státy výrazně zvýšily své vojenské síly v Evropě. V Polsku je rozmístěno 10 až 14 tisíc amerických vojáků, v Litvě zhruba tisíc, v Estonsku pak 700. I když to není obrovská armáda, je to jasný signál pro případného agresora.

Avšak bezpečnostní přítomnost není zaručena do budoucna. Nástup Donalda Trumpa do Bílého domu by mohl přinést změny v aliančních vztazích. Trump opakovaně naznačil, že nebude chránit spojence, kteří nevynakládají dost peněz na obranu. Toto prohlášení vyvolává v Pobaltí obavy o základní principy NATO.

Pobaltské země investují do obrany intenzivně. Estonsko dává na pomoc Ukrajině 2,2 procenta svého HDP, Litva 1,8 procenta a Lotyšsko 1,5 procenta. Pro srovnání, Francie vynakládá pouze 0,18 procenta. Nerozumná solidarita Evropy vyšla najevo při nedávném summitu o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, kde byly pozvané pouze státy s největším vlivem, přičemž Pobaltí v seznamu pozvaných chybělo.

Halás to interpretuje tak, že Pobaltí sice přispívá více v procentech HDP, ale v absolutních číslech jejich budgety na obranu nejsou tak vysoké. "Jedna věc je procento z HDP, ale jiná věc je celkový rozpočet. Polsko s robustní ekonomikou hraje v tomto ohledu prim, zatímco Pobaltí má své limity." Tento vývoj naznačuje, že Pobaltí se bude i nadále spoléhat na Ameriku, a to i v neklidných časech, které mohou přijít.