Během letu z Tomsku do Moskvy se Alexej Navalnyj ocitl v ohrožení, když byl otráven nervovým agentem, jehož mu podali agenti tajné policie FSB. Díky rychlé reakci posádky letadla, která nouzově přistála v Omsku, a lékařům tamní nemocnice, kteří mu okamžitě podali protijed, přežil. Jeho záchranu také prosadila Angela Merkelová, která přesvědčila ruské úřady o jeho převozu do berlínské nemocnice.

Po propuštění do domácího léčení začal Navalnyj v Freiburgu diktovat své vzpomínky, které vyšly v anglickém překladu pár měsíců před jeho smrtí a česky nedávno.

Gorbachev jako reformátor: Proč je tak nepopulární?

V úvodních kapitolách, které napsal v Německu, se Navalnyj vrací do svého dětství a dospívání v rodině vojáka v 80. letech. S ironií popisuje absurdity pozdního socialismu a vysvětluje západním čtenářům, proč byl Michail Gorbachev v Rusku od počátku nepopulární – zahájil kampaň proti alkoholismu. "Chtěl být reformátorem, ale měl také obavy z důsledků skutečných reforem," píše. Navalnyj přiznává Gorbachevovi určitý morální kredit, protože na rozdíl od svých nástupců nekradl.

Korupce jako norma: Vězeňská realita v Rusku

V Ruské společnosti se v 90. letech stala korupce běžnou praxí. Bez úplatků nebylo možné provozovat žádný byznys. Navalnyj popisuje, jak i na studium právnické fakulty potřeboval úplatky, a to je jen začátek.

Kapitoly, které Navalnyj psal či diktoval v Německu, tvoří zhruba čtvrtinu knihy. Pokračování, které mapuje jeho činnost v Nadačním fondu proti korupci, který založil v roce 2011, vzniklo v podmínkách vězení, do kterého byl aktivista uvržen v lednu 2021 hned po svém návratu do vlasti.

Striktní vězeňské podmínky a cenzura

Navalnyj ve svých vězeňských zápiscích popisuje, jak mu byly upřeny telefonní hovory a návštěvy, a dostával pouze omezený čas na psaní. Jeho konkrétní popisy každodenního mučení a šikany vzbuzují otázky, jak je možné, že tak rozsáhlé texty dokázal sepsat z vězení. Oficiální vysvětlení o vězeňské poště zde nevypadá příliš důvěryhodně.

Nepohodlná pravda: O co ve skutečnosti jde?

V mnoha ohledech se Navalnyj vyhýbá kontroverzím spojeným s jeho názory na válku v Gruzii v roce 2008 nebo anexí Krymu. Ukrajinu zmiňuje až v souvislosti s ruskou agresí od února 2022, kdy invazi označil za "nemorální, bratrovražednou a zločinnou".

Putinovo vězení: Burokratická šikana na mnoha úrovních

Navalnyj popsuje své vězení jako místo chladné byrokratické šikany. Absurdní předpisy, nedostatek lékařské péče a neustálá surveillance utvářejí šokující realitu, kterou pojmenovává jako "přátelský koncentrační tábor".

Odvaha a víra ve spravedlnost

Navalnyj neustále čelil tlaku ruského režimu, a přesto se rozhodl vrátit do vlasti. V posledním zápisu se sdílí o svém přesvědčení: "Nevzdám se. Jestli vaše přesvědčení za něco stojí, musíte být připraveni za něj bojovat. Jsem ruský občan, mám určitá práva a nehodlám žít ve strachu. Oni jsou na straně zla, já na straně dobra."

Jeho odvaha a odhodlání stát se prominantním hlasem opozice i v těch nejtemnějších obdobích nalezly odezvu mnoha jeho následovníků a podporovatelů.

Konec en na obzoru?

Navalnyj si je vědom hrozby, která mu hrozí. Během meditace se smířívá s možností, že zbytek svého života stráví ve vězení, kde mu unikají momenty, které by jinak mohl sdílet se svými dětmi. "Už nikdy neuvidím svá vnoučata, nikdy nebudu na fotkách." 16. února 2024 nás opustil. Jeho smrt byla podezřelá a mnozí věří, že byl zavražděn. Budoucnost ukáže, zda měl jeho oběť nějaký smysl pro Rusko.