Dodavatelé energií ve Velké Británii varují, že plánované zdražení provozu plynových kotlů by mohlo urychlit přechod na ekologičtější technologie, jako jsou tepelná čerpadla. V otevřeném dopise, který adresovali Státnímu tajemníkovi pro energetickou bezpečnost Edu Milibandovi, vyjadřují obavy ohledně současného systému účtování poplatků za energie. Tvrdí, že tento systém v současnosti preferuje fosilní paliva a domácnosti tak nemají motivaci přejít na ekologičtější alternativy.

Téměř 30 organizací, včetně předních dodavatelů energie jako EDF, EOn, Octopus a OVO, podepsalo dopis, v němž se dožadují úpravy poplatků za energie. Argumentují tím, že britské domácnosti platí čtyřikrát více za elektřinu než za zemní plyn, což vytváří de facto dotaci pro fosilní vytápění. Tato nerovnost brzdí přechod k energeticky efektivním technologiím a zpomaluje snižování emisí, ke kterému se Británie zavázala.

Typická domácnost s plynovým kotlem ročně platí na poplatcích přibližně 250 liber (asi 7 500 korun), zatímco domácnost využívající tepelná čerpadla zaplatí zhruba 480 liber (asi 14 300 korun). Tepelná čerpadla se přitom ukazují jako až čtyřikrát energeticky účinnější než tradiční spalování plynu. Energetici v dopise odmítají tuto "šikanu" a varují před penalizováním technologií, které by měly pomoci snižovat emise skleníkových plynů.

Dodavatelé navrhují upravit systém poplatků buď přenesením části zátěže z elektřiny na plyn, nebo vytvořením společného fondu na financování ekologických programů. Ideálním řešením by podle nich bylo úplné zrušení těchto poplatků a financování klimatických projektů ze státního rozpočtu, což je však politicky citlivé téma.

Ministerstvo pro energetickou bezpečnost reagovalo na dopis, když uvedlo, že zvažuje širokou reformu energetického trhu, která může přinést změny v rozložení cen mezi plynem a elektřinou. Detaily tohoto plánu by měly být představeny v následujících měsících.

Zajímavostí je, že loni došlo k nárůstu instalací tepelných čerpadel o 50 %, což bylo možné zejména díky státním dotacím ve výši 7 500 liber (cca 223 tisíc korun) na domácnost. Tyto dotace však stály státní rozpočet několik set milionů liber, a pokud má být dosaženo dříve stanoveného cíle 600 000 instalací tepelných čerpadel ročně, náklady by mohly dramaticky vzrůst.

Úprava systému poplatků by mohla představovat méně nákladný a udržitelnější způsob, jak motivovat domácnosti k přechodu na nízkoemisní technologie, aniž by se nadále navyšovaly výdaje na dotace, které dnes jejich instalaci podporují.