Nikdy neviděná změna? A nebo jen utopie?

Od roku 1989, kdy v Československu proběhla poslední zásadní změna režimu, se v našem politickém systému nic podobného nestalo. Ani rozpad Československa na přelomu let 1992 a 1993 nemůžeme nazvat změnou režimu; šlo o pokračování stávajícího ústavního demokratického uspořádání.

Historie zásadních změn v České historii

Podívejme se na historii: zásadní změny u nás nastaly v letech 1918, 1938, 1939, 1945, 1948 a právě 1989. Tyto režimy bychom mohli stručně popsat jako: monarchistický, demokratický, autoritářský, totalitní nacistický, autoritářský zleva - a konečně totalitní komunistický, od nějž jsme se dostali k ústavně demokratickému systému po roce 1989.

Zmínka o politických silách a jejich postoji k režimu

O zásadních změnách můžeme říci, že se o nich nehlasuje, ale bojuje. Mnozí ti, kteří přicházejí s myšlenkami na změnu režimu, by měli mít na paměti, že riskují život. Ne všichni chtějí změnu — někteří budou bránit status quo jakýmikoli prostředky.

Historické paralely: boj za svobodu

Historicky se setkáváme s hrdinstvím těch, kdo se odvážili proti totalitním režimům postavit. Například Gabriel a Kubiš na konci druhé světové války bojovali proti nacismu, bratři Mašínové se postavili komunistické tyranii. Na druhé straně, ti, kteří se postavili režimům, ať už z pravé nebo levé strany, byli odhodláni umřít za svou víru.

Jaké možnosti máme nyní?

Právo a politiky lze měnit tím, že se diskuze soustředí na detaily: například máme mít prezidentský nebo parlamentní systém? Jaký volební systém je pro nás ten pravý? Tyto otázky můžeme diskutovat; avšak jakákoliv snaha zasahovat do základů demokratického a ústavního pořádku je nelegitimní.

Odkaz na současnou situaci a vyhlídky do budoucna

Ti, kteří usilují o zásadní změnu post-listopadového režimu, jsou zatím odkázáni na své mokré sny. Režim se brání a chrání, a seznam těch, kdo by ho chtěli narušit, se může jen rozšiřovat. Senát, jako důležitá pojistka proti tyranii většiny, zůstává stále oporou stability.

Myslíme-li tedy na budoucnost, jakékoli úvahy o zrušení Senátu nebo radikálních změnách dokládají absenci legitimity. V tuto chvíli není perspektiva zásadní změny režimu reálná, a to jsou pro všechny, kteří touží po svobodě, smutné zprávy.