Dotace na podporu obnovitelných zdrojů energie (POZE) plynou ze státního rozpočtu od roku 2006, přičemž do roku 2023 činí souhrn výplat přes 538 miliard korun. V tomto období odběratelé zaplatili na platbách za elektřinu dalších zhruba 364 miliard korun bez DPH, jak uvádí analytik Jiří Tyleček z XTB.

Loni na podzim se vláda rozhodla vyčlenit v letošním rozpočtu 8,5 miliardy korun na tuto podporu, což bylo shodné s předchozím rokem. Ministerstvo průmyslu a obchodu však upozornilo, že tato částka nebude stačit, a navrhlo její zvýšení. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury vláda použije 14 miliard korun z nespotřebovaných výdajů ministerstva a dále 6 miliard korun z rozpočtových rezerv. "Garantuji vláde, že plánovaný deficit státního rozpočtu nezvýšíme," poznamenal Stanjura.

Novela energetického zákona, kterou tento týden schválila Sněmovna, má za cíl snížit náklady státu na podporu obnovitelných zdrojů, například lepším vyhodnocováním výnosnosti jejich provozu a zpřísněním kontrol. Tato novela zavádí nové požadavky pro provozovatele solárních elektráren o výkonu nad 30 kilowatt, které byly uvedeny do provozu v letech 2009 a 2010.

Podle Stanjury novela přinese do budoucna úspory. "Zákon nebyl plánován pouze do roku 2025, ale také do roku 2030. Tyto úspory by se mohly projevit i v dalších rozpočtech," dodal před jednáním kabinetu.

Kritici novely z řad solárního průmyslu tvrdí, že by mohla ohrozit další rozvoj obnovitelných zdrojů v Česku a snížit důvěru investorů. Podle Solar Association již někteří zahraniční investoři zvažují podání žaloby proti českému státu kvůli změnám podmínek. Znepokojující je také fakt, že v poslední době dochází ke zpožďování projektů a snižování investic do renovovatelných zdrojů.

Jaký dopad budou mít tyto změny na českou energetiku a trh s obnovitelnými zdroji? To ukáže až čas, ale pro investory a dodavatele je situace stále více komplikovaná.