Technická univerzita Delft, největší technická univerzita v Nizozemsku, každoročně přijímá okolo sedmi set žádostí o spolupráci ze zahraničí, přičemž se zaměřuje i na klíčové technologie včetně raketového výzkumu. Podle programového ředitele Petr Weijlanda se při posuzování těchto žádostí kontrolují vztahy uchazečů ze zahraničí a citlivost jejich výzkumu. V případě, že se jedná o velmi citlivé a rizikové oblasti, bývá žádost odmítnuta – ročně je takových případů přibližně sto.

Univerzity se obávají o své výzkumné údaje, které by mohly být zneužity, a to zejména ze strany zemí jako Čína, Írán či Rusko, které se v posledních letech aktivně snaží proniknout do akademického prostředí.

Podobné zkušenosti mají i instituce napříč Evropou. Nedávno byl v Německu odsouzen ruský občan, který předával citlivé informace do Moskvy, včetně údajů o palivových nádržích raket Ariane a elektricky poháněných letadlech. Na Arktické univerzitě v Norsku byl také odhalen ruský špion.

Bezpečnostní experti varují, že rizika nezahrnují pouze špionáž, ale i tlak na interní pracovníky, kteří cestují do zahraničí, například na vědeckou konferenci. Guido van Dierman, bezpečnostní expert, popisuje, jak někdo zjistí, že má v kufru drogy, a poté mu policie nabídne dvě možnosti: buď poskytnout informace, nebo jít do vazby.

Podle van Diermana jsou nizozemské univerzity neustále pod tlakem špionáže. Spolupracují s lidmi, kteří takovým praktikám padli za oběť, a upozorňují na narůstající pokusy o útoky na dálku, včetně hackerských útoků. V Eindhoven, například, byl nedávno zaznamenán útok na univerzitu, což opět potvrzuje rostoucí problém s kybernetickou bezpečností v akademickém prostředí.

Technické univerzity jsou pro špiony obzvlášť lákavé kvůli jejich přímé spolupráci se společnostmi v oblasti inovací. Tato situace vyžaduje zvýšenou pozornost ze strany univerzit i státních institucí, aby bylo možné chránit hodnotné výzkumné údaje a zajistit bezpečnost akademického prostředí.