Nedávno proběhl fascinující experiment, který zvedl mnoho otázek o lidskosti a umělé inteligenci. Odborníci z Kalifornské univerzity v San Diegu provedli Turingův test, při němž lidé diskutovali s dvěma subjekty – jedním člověkem a jednou AI. Cílem testu bylo zjistit, zda jsou schopni rozlišit lidského partnera od strojového.

Nejvýznamnější výsledky byly, že model GPT-4.5 dokázal přesvědčit 73 % účastníků, že je člověk. Tento model si vytvořil identitu poněkud sociálně neobratného mladého muže, který rád užíval slang. Jinými slovy, umělá inteligence se vydávala za člověka a dělala to přesvědčivěji, než samotní lidé.

Jak píše magazín Psychology Today, to svědčí o neuvěřitelné zranitelnosti lidské psychiky vůči takovým manipulacím. S rychlým vývojem AI, která se sama vylepšuje, se nabízí otázky o etice a důsledcích takového pokroku. Důležitý závěr odborníků zní: „Nešlo o selhání detekce umělé inteligence. Byl to triumf umělé empatie.“

Experiment vedl k dalším fascinujícím zjištěním. Odborníci testovali celkem čtyři pokročilé modely AI, z nichž pouze GPT-4.5 podával výjimečné výsledky. Když byla AI nastavená bez osobnosti, dokázala pouze 36 % účastníků přesvědčit, že je člověk. Avšak v případě falešného mladíka tento úspěch vzrostl na úžasných 76 %.

Testující lidé se soustředili většinou na emocinální stránku vyjadřování a drobné nedostatky v komunikaci, jako jsou nespisovné výrazy nebo zadržování v řeči. Spočítali, že argumenty, které je vedly k závěru, zahrnovaly názory typu „tenhle působil opravdověji“ nebo „mluvil přirozeněji“. Je zřejmé, že jazykový styl a způsob vyjadřování hrají klíčovou roli v tom, jak lidé vnímají umělou inteligenci.

Tento úspěch AI v Turingově testu vyvolává širokou debatu o tom, co vlastně znamená být člověkem a jak naše vnímání reality může být ovlivněno technologiemi. Je možné, že se v brzké době staneme svědky dalších komplexních interakcí mezi lidmi a AI, které nám ještě více otevírají oči vůči tomu, jak se technologie rozvíjejí a ovlivňují naše životy.