Myanmaru se stále nedaří zvládat katastrofu způsobenou nedávným zemětřesením, které si vyžádalo více než 2700 obětí. „V nejhůře postižených oblastech (...) se komunity snaží uspokojit své základní potřeby, jako je přístup k čisté vodě a hygienickým zařízením, zatímco záchranné týmy neúnavně pracují na vyhledávání přeživších a poskytování životně důležité pomoci,“ uvedl Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí.

Mnozí lidé, kteří přežili hrůzu zemětřesení, se nyní obávají následných otřesů a spí venku na silnicích nebo na otevřených polích. Mezinárodní záchranný výbor upozornil na naléhavou potřebu stanů, protože i ti, jejichž domy zůstaly neporušené, se bojí vrátit domů.

Přístup k pomoci komplikuje po celé zemi poničené silnice, stržené mosty a další potíže spojené s občanskou válkou. Světová zdravotnická organizace (WHO) v neděli prohlásila zemětřesení v Myanmaru za nejvyšší stupeň nouze. Zároveň vyzvala k urychlené finanční pomoci ve výši osmi milionů dolarů (přibližně 184 milionů korun), které by měly být použity na lékařskou pomoc. Česko uvolní na pomoc Myanmaru pět milionů korun.

I přes devastující následky zemětřesení blokuje vojenská junta humanitární pomoc v oblastech, které ovládají opoziční skupiny, informoval server The Guardian. Jedno z hlavních povstaleckých uskupení, Aliance tří bratrstev, vyhlásilo jednostranné příměří, aby usnadnilo přístup potřebných k pomoci. I jiná opoziční skupina, ozbrojené křídlo Lidových obranných sil, učinila podobné kroky.

„Některé z dodávek humanitární pomoci, spíše většina, se nedostala k lidem, kteří ji potřebují. Do některých částí Mandalaje pomoc vůbec nedorazila. Zabavila ji vojenská junta,“ sdělila myanmarská lékařka Nan Win, která žije v Austrálii a pravidelně komunikuje se svými kolegy v Mandalaji.

Podle jejího vyjádření armáda blokuje přístup k pomoci i v oblastech, které junta nevlastní, a brání týmům záchranářů v přístupu. Její tvrzení potvrdil zvláštní zpravodaj OSN pro Myanmar Tom Andrews, který uvedl, že existují „konzistentní zprávy o blokování pomoci“, zatímco vojenská junta pokračuje v leteckých útocích. Karenský národní svaz, jedno z nejstarších etnických armád v zemi, v neděli obvinil vojenskou juntou právě z těchto útoků.

Od vojenského převratu v roce 2021 se Myanmar zmítá ve vleklé a krvavé občanské válce, proti vládě junty se postavilo mnoho povstaleckých ozbrojených skupin, které tvoří různá etnika. Od minulého roku vedou proti juntě úspěšnou ofenzívu, v jejímž důsledku armáda kontroluje méně než třicet procent území země, i přesto však stále ovládá větší města. Humanitární krize proto pokračuje a očekává se, že bude mít dlouhodobé dopady na celé obyvatelstvo.