Většina sankcí uvalených západními státy na Rusko byla vyhlášena po okupaci Krymu v roce 2014, kdy na ukrajinský poloostrov vtrhli tzv. „zelení muži“, tedy ruští vojáci v civilu. Sankce se zaměřují především na ruský vývoz ropy a plynu, což je pro ruskou ekonomiku klíčové. Od té doby se situace neustále vyvíjí, a sankce byly dalšími koly zesíleny, zejména po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022.

Rusko se během let vyvinulo v obratného obchodníka, přesto by jakékoliv zmírnění nebo zrušení sankcí uvítalo. Taktéž se spekuluje, že Moskva počítá se scénářem, kdy by sankce mohly být uvolněny jako součást mírových jednání s Ukrajinou. V Kremlu názory na zrušení sankcí zmiňují jako nejsoučastnější v rámci dohod o zastavení vojenských operací.

Po invazi na Ukrajinu se Evropa snažila omezit svou závislost na ruském plynu a ropě. Poslední balíček sankcí Evropské unie byl prodloužen do příštího roku, a blok se zavázal k úplnému zastavení dovozu ruské ropy do roku 2027.

Podle informací z Reuters má být zmírnění sankcí, specificky těch finančních uvalených na ruské banky, klíčovým prvkem nové ekonomické strategie. Zrušení sankcí neznamená pouze obrat v platbách za ruskou ropu, ale také návrat ruských bank do mezinárodního platebního systému SWIFT.

V listopadu 2023 USA zavedly další sankce na Gazprombank, což znemožňuje provádět platby evropským odběratelům ruského zemního plynu. Tento krok vyvolal obavy před možné recesí v Evropě kvůli rostoucím cenám energií.

Rusko nyní očekává, že Spojené státy zmírní sankce, aby podpořily bankovní sektor a mezinárodní obchod s potravinami, což by mohlo mít pozitivní dopad na ekonomiku země.

Pokud by to skutečně došlo k zrušení či zmírnění sankcí, mohlo by to posílit ruskou ekonomiku a usnadnit možnost obchodu s dalšími zeměmi, i když v krátkodobém horizontu by to opravdu znamenalo návrat k situaci z roku 2014. V současnosti je však i nadále složité předpovídat, jak se mezinárodní situace vyvine.