Po vojenském zásahu Moskvy na Ukrajinu museli zkušené agenti odejít z ruských ambasád na Západě a nahradili je nezkušení nováčci. Ti často dosahují svých cílů prostřednictvím verbování na sociálních sítích. Generální ředitel Cyber Peace Institute v Ženevě, Stéphane Duguin, komentuje: „Máte lidi, kteří se ráno probudí a ptají se – co budu dnes dělat, pustím si Netflix, nebo se pustím do kybernetického útoku? Je to snadná volba.“

Jak upozorňuje litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys, cílem těchto operací je narušení důvěry v naše vlády a oslabení podpory Ukrajiny. Zjistil se totiž, že čím méně kvalifikované jsou skupiny provocateurs, tím méně je pravděpodobné jejich odhalení. „Přes pět set podezřelých incidentů a sto z nich je přímo spojeno s Ruskou federací,“ dodal český ministr zahraničí Jan Lipavský.

Cebez všech monitorovaných incidentů bylo u šestnácti případů vyvráceno napojení na Moskvu – například se jednalo o vykolejení vlaku ve Švédsku či vloupání do finské vodárny. Co se týče narušení GPS signálu v Pobaltí, Moskva sice byla v podezření, ale důkazy neprokázaly úmyslnou diverzi.

„Musíme se připravit na dlouhodobý problém s Ruskem,“ uvedl James Appathurai, asistent generálního tajemníka NATO pro inovace, hybridní a kybernetické hrozby. Podle něj je zásadní, aby západní společnost vzala v potaz jak hybridní útoky, tak i kyberhrozby, které mohou zasáhnout různé sféry našeho života a nejsou zaměřeny pouze na armády, ale primárně na společnost jako celek.

Dále je důležité si uvědomit, že s rostoucími hrozbami je nezbytné vytvořit vzdělávací programy zaměřené na zvyšování povědomí o hybridních a kybernetických útocích. Spojení akademických institucí, soukromého sektoru a vládních orgánů může přispět k prevenci těchto hrozeb a zajištění bezpečnosti občanů. Vzhledem k tomu, jak rychle se technologie vyvíjejí, je naléhavé, aby se společnost přizpůsobila a byla schopna reagovat na změnící se podmínky ve světě kybernetické bezpečnosti.