Nový film režiséra Tima Fehlbauma, nazvaný Mnichov 1972, se zaměřuje na tragické události, které se odehrály během letních olympijských her v Mnichově v roce 1972, konkrétně na teroristický útok, při němž přišlo o život 11 izraelských sportovců. Fehlbaumovo dílo se snaží vnímat události v reálném čase a ukazuje hon na teroristy a zodpovědné osoby, což mu dodává na dynamice a intenzitě.

Film je unikátní tím, že zahrnuje pohled směrem k televiznímu přenosu. Díky rychlé reakci americké televizní stanice ABC Sports mohli diváci po celém světě sledovat dramatický průběh událostí prakticky v přímém přenosu, což scénáristé a režisér dovedli k maximálnímu vyjádření jeho účinku. Využitím zrekonstruovaného zázemí olympijského studia a klíčových herců, jako jsou John Magaro a Peter Sarsgaard, Fehlbaum dokázal zachytit výjimečnou atmosféru doby.

Když se dostaneme k hereckým výkonům, ti jsou vynikající a přidávají filmu na naléhavosti. Většina pozornosti je zaměřena na novináře, kteří se ocitají v dramatických situacích. Je zde jistá ironie, když po víc než 24hodinovém mediálním vypětí novináři začnou uvažovat, jaké reportáže budou psát dál; zvláštní fascinace a krutost situace dodává snímku na hloubce.

Závěrečná scéna je zvlášť zatěžující, neboť ukazuje, jak novinářská práce ustupuje pocitům vyčerpání a vyčerpání, když si uvědomí, že teroristické činy byly sledovány více než 900 miliony lidí. Otázky etiky se tak stávají přirozenou součástí vyprávění, a film se stává prohloubeným pohledem na to, jak se terorismus stává součástí mediálního spektáklu.

Mnichov 1972 není pouze filmem, ale výkřikem do tmy o tom, jakou roli hraje média ve vnímání tragédií. Je výborně napsaný, skvěle zahraný a zanechá diváka s mnoha otázkami. Tim Fehlbaum se ukazuje jako talent, kterého bude třeba v budoucnu sledovat, a jeho snímek se může po druhém zhlédnutí ještě prohloubí. Rozhodně se těšte na další detaily v nadcházející recenzi!