Úvod

Podmořská infrastruktura a její zranitelnost se stala významným tématem již od září 2022, kdy došlo k poškození plynovodů Nord Stream. Tento incident přiměl svět zamyslet se nad tím, jak důležitá je podmořská infrastruktura pro fungování moderních ekonomik a jak obtížné je chránit ji před potenciálními útoky.

Podmořské optické kabely a jejich zranitelnost

Na dně moří se kromě plynovodů nacházejí také podmořské optické kabely, které přenášejí přibližně 99 % mezikontinentálního internetového provozu, na němž je závislá i kritická infrastruktura.

Frekvence poškození kabelů

Zprávy naznačují, že k poškození podmořských kabelů dochází průměrně jednou za dva dny. Tento jev obvykle způsobují nehody, například při rybaření, nebo přírodní jevy jako zemětřesení. Ale po výbuchu plynovodů Nord Stream se všechny případy dostaly pod drobnohled.

Možné motivy za útoky

Ačkoliv není ještě zcela jasné, kdo stál za teroristickými útoky na plynovody Nord Stream, němečtí investigativci nedávno uveřejnili, že by za sabotážemi mohli stát Ukrajinci. V tomto kontextu se obavy z cíleného útoku jen umocnily, jak ukazuje příklad Tchaj-wanu, kde se v posledních letech objevily desítky incidentů s poškozením kabelů, které jsou připisovány čínským aktivitám testujícím techniky sabotáže.

Případ EstLink 2

V roce 2023 Finsko vyšetřovalo incident, kdy čínská lodě poškozila energetický kabel EstLink 2 mezi Finskem a Estonskem. Tento termín se stal obzvlášť aktuálním, když v oblasti Baltského moře došlo k sérii podezřelých incidentů, které vytvořily nebývalou reakci evropských vlád. Investigace jiného případu v této oblasti obsahuje i ruskou stopu, což naznačuje možnost, že by se Rusko snažilo destabilizovat evropskou energetickou bezpečnost.

Incidenty v listopadu 2023

V listopadu 2023 došlo k přerušení dvou podmořských internetových kabelů v Baltském moři, které spojovaly Švédsko s Litvou a Německo s Finskem. V obou případech jsou na poškození podezřelé civilní nákladní lodě, které podle vyšetřovatelů poškodily kabely tažením kotvy. V jednom z incidentů je jako podezřelá loď identifikována ruský tanker Eagle S, což posiluje obavy z rostoucího napětí mezi Ruskem a západními státy.

Ochrana podmořské infrastruktury

Odpovědnost za ochranu podmořské infrastruktury bude vyžadovat od evropských států zvýšené úsilí. Na střední úrovni se vrcholní úředníci začali výrazněji angažovat v řešení těchto incidentů a přijímat úkoly pro námořnictvo. Jenže porazit tyto hrozby vyžaduje strategické přístupy a sofistikované technologie, které v současné chvíli stále zaostávají za potřebami.

Ekonomické a bezpečnostní důsledky

Tyto incidenty generují nejen náklady na opravy, ale také zvýšenou nejistotu. Podle odborníků na bezpečnost a podmořskou infrastrukturu, jako je Jonas Franken z Technické univerzity v Darmstadtu, se zdá, že i bez ohledu na typ nebo příčinu incidentů, můžeme pozorovat opakující se vzory, které naznačují organizovanou činnost.

Závěr

S rostoucím počtem incidentů je zřejmé, že ochrana podmořské infrastruktury bude nejen drahá, ale i stále složitější výzvou. Ať už se jedná o případy sabotáže, nešťastné náhody, nebo přirozené události, státy budou muset investovat do účinnějších ochranných mechanismů, aby zajistily svoji bezpečnost a stabilitu v oblasti energetické a digitální infrastruktury.