Donald Trump, nastupující 47. prezident Spojených států, nedávno ve své tiskové konferenci ve floridském sídle Mar-a-Lago vyvolal vlnu reakcí svými výroky o Ukrajině a zahraniční politice. Jeho slova o tom, že by USA mohly vymáhat své zájmy v menších státech jako Panama či Grónsko, vyvolala silnou kritiku, a to zejména v české mediální scéně, kde mnozí komentátoři porovnali Trumpovu rétoriku s politikou Vladimira Putina.

Návrat k realpolitice

Profesor Petr Drulák, expert na mezinárodní vztahy a bývalý náměstek ministra zahraničních věcí, zhodnotil Trumpovy výroky jako návrat k realpolitice. Podle něj Trump naznačuje, že pokud se velmoci nepostaví jedna proti druhé, mohou si dělat, co chtějí. To může být interpretováno jako uvolnění napětí a cestu k jednáním, ovšem s rizikem, že menší státy budou pod tlakem velmocí.

Mocenské postavení USA

Trump se zaměřil na otázku mocenského postavení USA, což je v kontextu aktuální situace na Ukrajině důležitá zpráva. Pokud Trumpova administrativa skutečně udělá krok k realpolitik, může to ovlivnit dosavadní mezinárodní uspořádání. Je důležité, aby si evropské země začaly více brát odpovědnost za svoje bezpečnostní otázky a řešení konfliktů.

Menší státy jako figurky

Dalším zajímavým bodem byly Trumpovy názory na menší státy. Jak uvedl Drulák, Trump je vidí jako figurky na šachovnici, která slouží zájmům velmocí. To je symptomatické pro jeho imperialistické uvažování; otázka je, zda taková politika posílí mír nebo naopak přispěje k destabilizaci regionů.

Humanismus vs. realpolitik

Jedna z nejzajímavějších částí Trumpovy rétoriky se týká humanismu. V kontrastu s nelítostnou realpolitikou se Trump občas zamýšlí nad humanitárními dopady konfliktu na Ukrajině, což je signál, že je ochoten vzít v úvahu i lidské osudy. Já bych se osobně rád podíval, jak se tento humanistický model manifestuje v jeho konkrétních krocích jako prezident.

Kritika a srovnání s Putinem

Kritici však varují, že Trump'sní přístup by mohl vést spíše k eskalaci konfliktů, než k jejich řešení. Zvláště pozoruhodné je, jak někteří komentátoři využívají Trumpova vyjádření k porovnání s Putinem, jako by zapomněli, že historicky USA pravidelně zasahují do záležitostí jiných států bez ohledu na mezinárodní právo.

Americká zahraniční politika a mezinárodní normy

Drulák připomíná, že Americká zahraniční politika často ignoruje mezinárodní normy a pravidla, na čemž vidí větší problém než na tvrzení Trumpa. Na Blízkém Východě, v Sýrii, a dokonce v Iráku byla Americká přítomnost spojena s porušováním mezinárodního práva, zatímco Trump se zdá být ochoten tuto praxi otevírat a verbálně ji legitimizovat.

Debaty v české společnosti

Tento přístup vyvolává v české společnosti bouřlivé diskuse o tom, co vlastně znamená americká moc a jakou roli v mezinárodním systému hraje. Bude zajímavé sledovat, zda Trumpova administrativa přinese skutečné změny v zahraniční politice a jak bude reagovat mezinárodní společenství.