Přestože se zdá, že kroky prezidenta Donalda Trumpa nemají žádný smysl, odborníci se snaží najít za jeho politikou nějakou skrytou strategii. Mnozí věří, že za jeho rozhodnutími stojí promyšlený plán, zejména když je obklopen mnoha poradci, kteří analyzují světovou ekonomiku. Trumpova teorie, že Spojené státy jsou „okrádány“ ostatními zeměmi, je v poslední době velmi diskutabilní.

Jedním z klíčových rozhodnutí byl návrh na uložení 25% cla na dovoz automobilů do USA. Tímto krokem Trump signalizuje, že chce, aby automobily byly vyráběny přímo na americkém území.

V této souvislosti se objevuje jméno Stephena Mirana, šéfa Trumpových ekonomických poradců. Miran v listopadu 2024 publikoval studii s názvem "Uživatelská příručka pro restrukturalizaci světového obchodního systému", kde vyjadřuje, že jeho cílem není propagovat konkrétní politiku, ale spíše navrhnout směry pro možné budoucí kroky Trumpova vedení.

Miranova analýza je však plná rozporů. Na jedné straně tvrdí, že zavedení cel nemusí nutně zvýšit inflaci a může přinést velké příjmy do státní pokladny. Na druhé straně však připouští, že to vše může fungovat pouze za předpokladu, že hodnota měny vyvážejících států vůči dolaru klesne, což by mohlo zatížit americké firmy při vývozu a zbrzdit růst domácí výroby.

Jaké jsou možnosti, jak tento problém řešit? Mnozí analytici varují, že jednou z možností je umělé oslabení dolaru, což by vyžadovalo mezinárodní spolupráci. Historické příklady, jako je Plaza Accord z 80. let, ukazují, že takové strategie mohou fungovat, avšak v současnosti není jasné, zda by vůle k takovému jednání existovala.

Miran také navrhuje jednostranná opatření, což by mohlo znamenat další vysoká cla na dovoz nebo dokonce zpoždění plateb vůči zemím, které vyvážejí do USA. Tato vyhrožující politika by mohla vyvolat mezinárodní napětí, jak naznačuje odborná kritika.

Zajímavá je i úvaha o dalším snížení kurzu dolaru výměnou za dlouhodobé dluhopisy, což by snížilo poptávku po dolarech a tím klesly ceny amerických vývozů, což by mohlo oživit průmyslovou výrobu v USA. Tento plán ovšem vypadá poněkud riskantně, jelikož neexistuje zaručený úspěch.

Dopady Trumpovy politiky však nebudou cítit jen v USA. Ekonomické omezení a cla by mohla mít negativní dopady i na malé ekonomiky, jako je Česká republika, které jsou silně závislé na mezinárodním obchodu.

Zatímco Trumpova administrativa tvrdí, že se snaží o posílení domácí výroby, analytici varují, že takové kroky mohou vést k recesi nejen v USA, ale i na globální úrovni. Mnohé ekonomové vyčítají Trumpovi, že jeho chování může vyvolat nový ekonomický propad, přičemž mluví o vyděračských praktikách v mezinárodní politice. Trumpova neochota přiznat možné negativní následky jeho politiky vyvolává obavy o stabilitu nejen na americkém trhu, ale i na mezinárodním poli.

Jaký skutečný plán za těmito stratégemi Trump drží? Jasně se ukazuje, že marně hledáme rozumné vysvětlení jeho jednání ve stále více chaotickém prostředí, které jeho administrativa vytváří. Jak podotýká Adam Tooze, významný ekonom a historik, zdá se, že nikdo nemá jasnou představu o směru, kterým se Trump chce vydat.