V syrském městě Homs vypršelo ultimátum k odevzdání zbraní, které bylo rozdáno loajálním obyvatelům těsně před pádem diktatury. „Naším cílem je zajistit bezpečnost v této čtvrti. Chceme také zabavit zbraně a vyčistit oblast od zbytků Asadových gangů. Hledáme všechny, kteří odmítli odevzdat,“ uvedl zástupce nového režimu Karam Sibáji.

Obyvatelé Homsu však ze strachu z islamistů nemají. „Hledají Asadovy ozbrojence. My se nemusíme bát. Jsme jen obyčejné rodiny a pro nás je vše v pořádku,“ vyjádřila se obyvatelka Ríma. Je však zřejmé, jak křehká je kontrola nových vládnoucích sil v Sýrii.

Role se totiž úplně obrátily – bývalí povstalci se stali novou vládnoucí armádou a bývalí vojáci Asadova režimu se stávají pronásledovanými. „Probíhá zde střet mezi hrdiny vojenských operací a Asadovými gangy. Jsou to kriminálníci, kteří odmítli bojovat čestně,“ zdůraznil jeden z podporovatelů nového režimu.

Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot při návštěvě Damašku vyzval k zapojení Kurdů do politického procesu, který by mohl přinést stabilitu regionu. Návštěva dvou unijních ministrů posiluje postavení nové syrské vlády, která byla dlouhou dobu s mezinárodním společenstvím v konfliktu. V současnosti je situace na Blízkém východě stále napjatá.

To, že západní představitelé jednají s faktickým vůdcem Sýrie, kterého Evropská unie i USA považují za teroristu, komentáři označují jako „kapitulaci před realitou“. Je obzvlášť zajímavé, že fakt, že EU nemá společnou armádu a je oslabena v porovnání s Tureckem, které se snaží hrát v Sýrii významnou roli, ukazuje na slabost západního politického bloku.

„Každý, kdo chce hrát v Sýrii vážnější roli, s ním musí jednat. Evropské státy mají velký zájem mít kontakt s těmi, kdo momentálně v zemi vládnou, a přitom to zůstává zásadní otázkou ohledně uprchlíků,“ dodal komentátor Jan Fingerland. Otázkou zůstává, jaký dopad budou mít tyto změny na stabilitu a mír v celé oblasti.