Koncem července 1968, sotva si kdo dokázal představit, že už v srpnu dojde k sovětské invazi do Československa, která vyústí v okupaci trvající více než dvě desetiletí. V té době byl tlak ze strany Brežněvova vedení na Dubčekovu reformní politiku, známou jako "socialismus s lidskou tváří", velice silný a brutální. Oficiální československá média sledovala tuto situaci s obavami, zatímco lidé se cítili jako nevítaní. Jak se ukázalo, obavy byly na místě.

Dnes, s nástupem prezidenta Donalda Trumpa, čelí Dánsko a jeho autonomní region Grónsko novému tlaku ze strany USA, který mnozí vnímají jako analogii k historickému chování velmocí vůči menším zemím. Trumpova administrativa usiluje o kontrolu nad Grónskem, jež sice patří Dánsku, avšak má pro USA strategický význam. Premierka Dánska Mette Frederiksenová označila návštěvy amerických představitelů v Grónsku za nevítané a tlaky za nepřijatelné.

Americká delegace, včetně druhé dámy Jill Bidenové a představitelů národní bezpečnosti, míří do Grónska s cílem "prověřit bezpečnostní situaci". Vance, který se k návštěvě přidá, oznámil svůj záměr podporovat prioritní zájmy amerických občanů, i když to znamená ignorovat názory evropských partnerů.

Podobnosti mezi ruskými a americkými imperiálními ambicemi vzbuzují obavy, že historie se opakuje. Od okupace Dánska wehrmachtem v roce 1940 až po britskou a americkou vojenskou přítomnost na Islandu, obě země se snažily zajistit strategickou kontrolu nad severním Atlantikem. Během druhé světové války západní mocnosti obsadily Island, aby zabránily německé invazi, a to s cílem udržet si kontrolu nad zásobovacími trasami mezi Amerikou a Evropou.

Grónsko opět stojí na křižovatce dějin, kde se střetávají geopolitické zájmy USA, Ruska a Číny. Američané uznávají, že chtějí Grónsko pod kontrolou dřív, než tam vyrostou vlivy Východu. Je mnoho českých politiků, kteří tento přístup podporují, například Tomio Okamura, který prosazuje přátelské vztahy mezi národy.

USA se nyní snaží nalézt rovnováhu mezi averzí k ruskému vlivu a snahou o dominanci v oblasti. Otázka, zda je tlak na Grónsko oprávněný nebo přehnaný, zůstává sporná. Historie vztahů mezi velmocemi a jejich menšími sousedy je plná napětí, a není jasné, jakým směrem se situace vyvine v současném mezinárodním kontextu. Možná se dočkáme dalších nečekaných zvratů, zejména pokud vezmeme v úvahu, jak historie vina a moci ovlivňuje politické rozhodování.