
Německo usiluje o zrušení tabua: Hlasovací práva a financování pro neposlušné státy EU v ohrožení!
2025-04-01
Autor: Lukáš
Německo se chystá změnit přístup EU k financování a hlasovacím právům členských států, jako jsou Maďarsko a Polsko, které čelí obviněním z porušování základních hodnot unie. V minulosti byla Maďarsku a Polsku pozastavena část financí po zahájení řízení pro porušení pravidel. Teď se ale diskutuje o zavedení podmínky na dodržování zásad právního státu pro veškeré financování z EU.
Historicky nebylo pozastavení hlasovacích práv členského státu nikdy využito, a to i přesto, že takové opatření by mohlo vytvořit nebezpečný precedens. Německo, dlouho proti této "jaderné možnosti", se nyní zdá, že snižuje své obavy.
Koaliční smlouva mezi CDU a SPD ovšem již naznačuje, že současné nástroje, jako například pozastavení fondů EU a hlasovací právo, by měly být aplikovány mnohem důsledněji než dosud. Zatímco Maďarsko není zmíněno konkrétně, mnozí vědí, že se na něj toto posílení opatření přímo vztahuje.
Mezi hlavní problémy, které EU Maďarsku vytýká, patří například přetrvávající diskriminace LGBT komunity a nelegálním migrantům se v zemi zakazuje žádat o azyl, pokud nezadají žádost ještě před vstupem na území.
Tento krok evropských institucí vytváří zdání politického pokrytectví. Evropská unie se snaží prostřednictvím těchto nástrojů přimět konzervativní vlády, jako je ta maďarská, k přijetí liberálnějších zákonů. Po nedávném vítězství liberálního kabinetu Donalda Tuska v Polsku byly zmrazené fondy okamžitě uvolněny i přesto, že vláda nadále nedodržuje zásady právního státu.
Koaliční smlouva také dále naznačuje, že cílem Nemecka není primárně ochrana hodnot EU, ale obcházení veta Maďarska a dodatečných členských států. To by mohlo vážně ohrozit princip jednomyslnosti, který je základem unijní legislativy a klíčovým pilířem suverenity členských států.
Německo také prosazuje myšlenku tzv. kvalifikované většiny v Radě EU, což by znamenalo, že pro schválení některých opatření by byla potřeba podpora minimálně poloviny členských států, které představují alespoň 65 % populace EU. Tím by se demokratické hlasy menší zemí mohly dostat do pozadí, což by vedlo k dalšímu posílení vlivu větších a mocnějších států.
Pokud by byl tento krok přijat, mohlo by to znamenat konec dosavadního systému, a EU by se mohla posunout k centralizovanému superstátu, což by mělo nedozírné následky pro všechny členské státy.