Vědci z České republiky, Polska, USA a Kanady se zabývají důsledky ústupu ledovců v 21. století na severní polokouli. Vytvořili rozsáhlou databázi více než 1 500 ledovců a jejich vývoje od roku 2000. Mezi lety 2000 a 2020 vzniklo 2 500 kilometrů nových pobřeží, přičemž většina z nich se nachází v Grónsku.

Nově vznikající pobřeží, tvořená převážně nezpevněnými sedimety, jsou náchylná k erozním procesům a sesuvům půdy. Ledovce, které končí v moři, jsou považovány za důležitá místa biologické rozmanitosti, a proto jejich ústup může mít závažné negativní důsledky pro místní ekosystémy i obyvatele.

Objevování oblastí, které byly pod ledem, nese také ekonomické důsledky. Nově se zde objevují naleziště drahých kovů a minerálních surovin, jako je písek typický pro Grónsko. Nicméně, tato pobřeží jsou také často místy, kde dochází k sesuvům a následným vlnám tsunami, což ohrožuje místní populace, zejména v oblastech jako Aljaška a Grónsko.

„Tato studie by měla sloužit jako základ pro další výzkumy zaměřené na pochopení procesů, které probíhají na nově odledněných pobřežích, včetně predikcí budoucího vývoje těchto ekologicky významných lokalit. Nyní usilujeme o financování a doufáme, že tento prestižní článek nám k tomu pomůže,“ říká Jan Kavan, vedoucí výzkumného týmu, který působí mimo jiné na Jihočeské univerzitě a Masarykově univerzitě v Brně.

„Prvním krokem je terénní výzkum oblasti, která byla zasažena v roce 2023 obřím sesuvem a následně vyvolanou vlnou tsunami na východním pobřeží Grónska,“ dodává Kavan s tím, že plánují pracovat s polskými kolegy v této lokalitě letos v srpnu.

Současně je nutné zmínit, že výzkumy a monitorování těchto oblastí mohou poskytnout cenné informace o změnách klimatu a jejich vlivu na globální ekosystémy. Pokud se situace nezlepší, hrozí, že změny prostředí vyvolají migraci obyvatel a další ekologické krize. Je proto nezbytné, aby se na tyto problémy soustředila pozornost nejen vědecké komunity, ale i široké veřejnosti a vládních institucí.