Národ

Maláčová v Praze zmizela pod komunistickým plátnem. Sociální demokraté zdůrazňují: "Stačilo!" jen zábavní atrakce!

2025-09-14

Autor: Ondřej

Nedělní mítink v Praze odhalil, že obavy mnohých sociálních demokratů o vlivu komunistů na kandidátky "Stačilo!" se ukázaly jako oprávněné. Předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová promluvila z tribuny na Václavském náměstí, avšak místo podpory z transparentů čelila obrovskému banneru vyzývajícímu k volbě Petry Prokšánové, bývalé jedničky pražských komunistů.

Maláčová přitom stáhla volební pozici na poslední chvíli, kdy se sociální demokraté rozhodli kandidovat společně s komunisty. Mítink byl zabydlen podivnou atmosférou, kdy komunisté dominovali a z publika na Maláčovou bez podpory téměř zapomnělo.

Několik mladých členů SOCDEM, kteří přišli s tričky na podporu Maláčové, bylo v menšině oproti komunistickým příznivcům.

Kritika v duchu minulosti

Maláčová se ostře vyjadřovala o vládě ODS, přičemž poukazovala na negativní dopady pro ekonomiku a lidi. Její slova, že sliby politiků jsou prázdná hesla, zazněla uprostřed akce, která vypadala jakoby uvízla v dobách minulého režimu.

Mítink ohlédl za třiceti šesti lety od listopadového převratu, přičemž některé z projevených názorů volaly po lepších časech, kterých se lidé v zemi jen těžko dočkali.

Situace na pražských kandidátkách

V Praze kandiduje zhruba sto šedesát členů KSČM a to ve vyváženém poměru s přibližně třiceti členy SOCDEM. Prokšánová, jako přední postava, představila celý program, přičemž Maláčová v týmu měla pouze svého stranického kolegu Lufíka Svobodu, který zastupuje SOCDEM s číslem 17, což naznačuje minimální šanci na úspěch.

Nad tímto polem se vznášelo devět komunistů, včetně Martu Semelové, která v minulosti vyvolala polémiku zpochybněním justiční vraždy.

Volby plné překvapení?

Předvolební výzkumy naznačují, že "Stačilo!" nemá jistou pozici v Praze a tocí se okolo pětiprocentního prahu. Podle odborníků je v pravicovější Praze problém s očekáváním více než jedním mandátem.

Proto bylo pro Maláčovou rozhodující, aby se přední jméno Prokšánovou v rámci kampaně více zviditelnili, vzhledem k faktu, že úspěch v podobě vcíkání zůstává v nedohlednu.

Závěrem lze říci, že i přes přetlak několika aktivních mladých sociálních demokratů, se v informačním chaosu a komunikaci mezi oběma tábory projevovaly obavy o renomé a prospěch v nadcházejících volbách.

Pozornost na levici

Sociální demokraté odhalili, jak moc se jejich stěžejní témata opírají o voliče s požadovanou podporou minimálních mezd, odborů a snížení životních nákladů.

Prokšánová si připravila i lehčí okamžiky, aby vytáhla pozornost na vládní situace a tehdy si užila úsměvné momenty, např. s pohádkovým kontextem Fialové vlády.