„Nikdo zde nepochybuje o tom, že se les umí obnovit sám a není potřeba zasahovat. Místní lidé to vidí a je to zřejmé i většině starostů,“ říká Pavel Hubený, ředitel Národního parku Šumava. Pod jeho vedením park období bouřlivých debat prošel pozitivní proměnou. Tento šéf parku, známý svým devítiletým působením, se stal rekordmanem v době, kterou na této pozici strávil.

Hubený se také dotýká tématu vlků, kteří se do Šumavy vrátili a zmiňuje, jak jeho názor na ochranu lesa a přírody s postupem času změnil. Dále hovoří o plánované otevření cesty Luzným údolím k Modrému Sloupu, která by měla podpořit turistický ruch a ekologické povědomí.

V rozhovoru prozradil, že přírodní procesy si na Šumavě poradí bez lidské intervence, což se ukázalo jako správné rozhodnutí. "Příroda si na Šumavě umí poradit," zdůrazňuje. "Obnovující se lesy okouzlují návštěvníky rozmanitostí a přirozenou krásou, která byla dříve skryta."

Diskutoval také o názorech současných ministrů a jejich vztahu k ochraně přírody, který se, jak věří, vyvíjí pozitivně. Hubený si přeje, aby Šumava zůstala přirozenou oblastí, která nabízí divokou přírodu a unikátní zážitky pro turisty.

Národní park Šumava má v současnosti ambiciózní cíle: do roku 2035 má být více než 50 % jeho rozlohy bezzásahovým územím. Tento posun k divočině v parkovém hospodaření byl během jeho funkčního období prokázán jako klíčový. "Necháváme přírodě prostor, aby se sama regenerovala," dodává s tím, že změny, které se v lesích odehrávají, prohlubují v místních lidi pocit zodpovědnosti za ochranu přírody.

Není to však jen o přírodě. Hubený také poukazuje na potřebu udržení a rozvoje místních komunit a regionů kolem parku. "Zatímco některé vesnice poblíž parku bojují s vylidňováním, uvnitř parku se ceny nemovitostí zvyšují. Takže, ano, věřím, že investice a podpora rozvoje místních komunit je klíčová pro udržitelný rozvoj regionu."

Konečně, šumavský park ukazuje, jak může být výzvou striktní ochrana v rámci ochrany přírody a ekonomického rozvoje. Hubený sdílí víru, že ochrana a rozvoj mohou jít ruku v ruce, čímž se zajistí jak ekosystémy, tak i místní ekonomika. Vzniká tak příklad pro další oblasti, že je možné navázat symbiózu mezi přírodou a lidmi, což je klíčovým krokem do budoucnosti.