Sokolovská uhelná, jedna z nejvýznamnějších těžařských společností v severních Čechách, oznámila zásadní krok v historii těžby hnědého uhlí v regionu. V letošních dnech dochází k ukončení provozu svých posledních velkorypadel, konkrétně KU 800/16, což symbolizuje radikální změny v těžařském odvětví. Důvodem tohoto rozhodnutí je dramatický pokles poptávky po uhlí v důsledku dekarbonizace a přechodu na ekologičtější formy energie. Těžba hnědého uhlí, která hrála klíčovou roli v ekonomice Karlovarského a Ústeckého kraje, se tak dostává do nové fáze.

Historie těžby v oblasti sahá až do 70. a 80. let minulého století, kdy se ročně těžilo až 20 milionů metrů krychlových skrývky. Naopak loni se v rámci klimatických závazků EU a českého státu těžilo jen 4,6 milionu metrů krychlových. Radovan Zima, ředitel Těžebního úseku Sokolovské uhelné, dodává, že zatímco v minulosti se ročně těžilo 8 milionů tun uhlí, dnes se očekává pokles na méně než 2 miliony tun ročně.

Tento krok má také vliv na zaměstnanost v regionu. Ukončení provozu velkorypadla znamená ztrátu zaměstnání pro 90 pracovníků, přičemž s nimi byla vedena jednání o ukončení pracovního poměru již od loňského podzimu. I přesto, že velkorypadlo bude po odstavení nějakou dobu pod proudem pro zajištění bezpečnosti, plánuje se jeho demontáž během příštího roku.

Je však důležité poznamenat, že těžba hnědého uhlí v Sokolově tímto závěrem nekončí. Společnost se do budoucna soustředí na menší stroje, které budou i nadále zajišťovat těžbu v menším měřítku. Tento krok ukazuje na strategii Sokolovské uhelné přizpůsobit se aktuálním podmínkám trhu a ekologickým požadavkům.

Klesající trend v těžbě hnědého uhlí není pouze problémem Sokolovské uhelné. V České republice celkově klesá objem produkce. Zatímco v roce 2010 bylo vytěženo přibližně 44 milionů tun hnědého uhlí, v roce 2020 to už bylo jen kolem 30 milionů tun. Loni pak v tuzemských dolech stoupla těžba na 23,7 milionu tun, což je o 17 procent méně než v předchozím roce.

Mezi největší producenty hnědého uhlí v České republice patří kromě Sokolovské uhelné také Severočeské doly a Skupina ČEZ. Tento pozvolný útlum těžebních aktivit je důsledkem nejen evropské politiky dekarbonizace, ale i zeštíhlení uhelných elektráren v rámci energetické transformace EU. V tomto kontextu končí jedna éra, ale zároveň se otevírají možnosti pro obnovitelné zdroje a alternativní formy energetiky.