V Německu došlo k zásadní dohodě mezi politickými stranami CDU/CSU a SPD ohledně bilionového balíku na obranu a rozvoj infrastruktury. K tomu, aby bylo možné schválit ústavní změny a speciální fondy, potřebují obě strany dvoutřetinovou většinu ve Spolkovém sněmu. Ta však poprvé chybí, proto se strany snaží získat podporu Zelených. Ti již v minulosti odmítli podporu k obdobným návrhům během mimořádných schůzí, což zdůrazňuje složitost aktuálních vyjednání.

Po intenzivních jednáních a tlacích ze strany Zelených nyní došlo ke kompromisu, který přesměruje investice ve výši 100 miliard eur na opatření proti klimatickým změnám, místo původně plánovaných 50 miliard. Zelení prosadili, aby peníze z fondů byly určeny pouze pro nové projekty a nikoli pro již existující. Tím posílili svůj vliv na klimatickou politiku a dekarbonizaci v Německu.

Podle Merze bude navýšení obranných výdajů podléhat tzv. dluhové brzdy, a tedy maximálně do výše 44 miliard eur. Veškeré výdaje nad tuto částku budou moci být financovány z nového fondu. Novou úpravu rovněž zajistí financování civilní ochrany, kybernetické bezpečnosti, tajných služeb, a dokonce i podpory států napadených v rozporu s mezinárodním právem, což může být interpretováno jako jasná podpora Ukrajiny.

Spolupředseda SPD Lars Klingbeil prohlásil, že tento balíček je „významným signálem pro Evropu a naše spojence“, zatímco Merz dodal, že bere na vědomí, že končící vláda kancléře Olafa Scholze brzy uvolní ještě další prostředky na vojenskou pomoc Ukrajině (75 miliard korun).

Dohoda bude potvrzena na mimořádné schůzi sněmu plánované na úterý, kde bude potřeba opět získat dvoutřetinovou většinu. Schůze se uskuteční ve stávajícím složení, které není příliš stabilní po volbách z roku 2021. Nový sněm, který zvolí z únorových voleb, se ustanoví až v březnu, kdy se očekává, že levicové strany jako AfD a Levice budou odporovat dalším reformám.

Opoziční strany AfD a Levice podaly proti konání této schůze stížnost k ústavnímu soudu, což naznačuje, že obě strany považují schvalování tak zásadních opatření ve starém složení za neudržitelné. Soud jejich žádost zamítl.

Poté, co Spolkový sněm schválí balík, musí být také schválen Spolkovou radou, která zastupuje zájmy 16 spolkových zemí, a i zde bude potřeba dvoutřetinová většina. Politické strany jako CDU/CSU, SPD a Zelení by měly přesvědčit alespoň některou z dalších stran, jako jsou liberální FDP, levicové Hnutí Sarhy Wagenknechtové a konzervativní Svobodní voliči, aby podpořily návrh. Tato situace ukazuje, jak výzvy v politice mohou ovlivnit rozhodování, které formuje budoucnost země.