Po roce 2019 nastal dramatický zvrat ve světové ekonomice, říká ekonom a předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. V rámci geopolitických změn jsme přišli o levné energetické zdroje z Ruska a dosud téměř bezplatnou bezpečnostní „deštník“ Spojených států.

V posledních pěti letech jsme podle Hampla ztratili většinu výhod, které jsme nabyli mezi pádem Berlínské zdi a vypuknutím pandemie COVID-19. „Znamená to, že se objevila nová, výrazně prioritní výdajová agenda pro veřejné rozpočty, na kterou Evropa nebyla zvyklá — ať už jde o energetiku nebo obranu,“ dodává.

Jak se ukazuje, osud dekarbonizace, která byla dříve klíčovou prioritou, je nyní nejistý. V době, kdy se obrana stala jednou z nejvýznamnějších a nejdražších veřejných výdajových priorit, je téměř nemožné pokračovat ve financování dekarbonizace stejným tempem jako dříve. Ekonom to vysvětluje slovy: „Pokud se přednostně financuje obrana, musíme přehodnotit naše rozpočtové priority a přechod na udržitelné energie tak dostává do pozadí.“

Nejedná se však pouze o otázku peněz. Hampl zmínil také potřebu nalézt nové metody financování a rozpočtové scénáře, které zahrnují kombinaci různých zdrojů a inovativních přístupů. Například, země by mohly investovat do technologií ukládání energie a obnovitelných zdrojů, které by mohly do budoucna podpořit energetickou nezávislost, a tím i bezpečnost.

Toto edukační zpoždění by mohlo mít závažné důsledky nejen pro českou ekonomiku, ale i pro celou Evropu, která se snaží minimalizovat svou závislost na fosilních palivech. Je tedy výzvou, aby národy našly rovnováhu mezi okamžitými potřebami obrany a dlouhodobými cíli udržitelnosti a dekarbonizace.