Ruská ekonomika čelí tvrdému tlaku západních sankcí, avšak podle tvrzení premiéra Michaila Mišustina se daří odolávat těmto překážkám. V poslední zprávě pro Státní dumu, dolní komoru parlamentu, uvedl, že ruská ekonomika roste rychleji než průměrně ve světě, a to díky nárůstu příjmů federálního rozpočtu, které vzrostly o více než 25 % meziroční.

Podle oficiálních údajů Rosstatu vzrostl hrubý domácí produkt (HDP) v roce 2022 o 4,1 %, zatímco v roce 2023 se tento údaj potvrzuje. Nominální hodnota ruského HDP poprvé přesáhla 200 bilionů rublů.

"Domácí poptávka, jak investiční, tak spotřebitelská, je lokomotivou našeho růstu," prohlásil Mišustin. Ruský premiér se snaží udržet vysokou úroveň dodatečných vojenských výdajů, které se v posledních letech dramaticky zvýšily v důsledku zbrojního programu.

Zatímco vládní statistiky ukazují na optimismus, Centrální banka Ruska zůstává skeptičtější. Guvernérka Elvira Nabiullina označuje ekonomiku za choulostivou a varuje před možné stagnací a poklesem v budoucnosti, zejména kvůli vysokým výdajům na obranu, které tlačí na inflaci.

Podle analytiků se mohou vojenské výdaje stát neudržitelnými, což by vedlo k poklesu dynamiky růstu HDP. Zdroje uvádějí, že v letech 2021-2024 se vojenské výdaje mohou zvýšit o více než 11 bilionů rublů, což představuje více než 8 % HDP - nejvyšší úroveň od rozpadu Sovětského svazu.

Zahraniční firmy, včetně Renaultu, které se doposud stáhly z ruského trhu, nyní zvažují možnost návratu. Ruská vláda prohlásila, že připravuje podmínky pro opětovný přístup zahraničních investic, ale ujistila, že je třeba dodržovat stanovená pravidla. Budou nabízeny úlevy, ale firmy budou muset splnit požadavky na vysokou míru lokalizace svých výrobních procesů.

Zároveň s těmito změnami zůstává v zemi vysoká inflace, která byla v únoru 2023 na úrovni 10,1 %. Centrální banka, snažící se kontrolovat inflaci, udržuje klíčovou úrokovou sazbu na 21 % a plánuje pozvolné snížení v následujících letech s cílem dostat inflaci pod 4 %.

Situace zůstává napjatá, nejen kvůli sankcím, ale také vzhledem k nutnosti posílit ekonomiku s ohledem na zahraniční investice. Ruské zbrojovky neustále zvyšují výrobu, což dále exacerbují tlak na trh s pracovní silou a inflaci. Analytici varují, že bez zahraničního kapitálu a reinvestice do obnovy jiných sektorů může ruská ekonomika čelit vážným problémům.