Úvod

Ceny rezidenčních nemovitostí v Česku se v poslední dekádě zvýšily průměrně o devět procent ročně, ale to je pouze malá útěcha pro ty, kteří se potýkají s rostoucími náklady na bydlení. Skutečností je, že za poslední desetiletí se situace na trhu s nemovitostmi dramaticky změnila.

Porovnání nájmů

V loňském roce průměrná cena nájmu v Praze dosáhla úrovně 370 Kč za m², což poprvé překonalo průměrný nájem z roku 1989, který činil necelých 360 Kč, avšak tenkrát tato částka platila za celý byt, nikoli za každý m². Dnes si za průměrnou pražskou mzdu můžete pořídit 2,5 průměrného měsíčního nájmu, zatímco v roce 1989 byly nájmy přístupnější, a lidé si mohli dovolit více než devět měsíčních nájmů.

Hypotéky a jejich vliv

V roce 2022 banky poskytly hypotéky v hodnotě 275 miliard korun a úrokové sazby pokračují v poklesu. Zatímco mzdy rostou, ceny nemovitostí a nájmů zdražují rychleji, což znepokojuje mnohé Čechy, kteří čelí vysokým cenám bydlení.

Příčiny nárůstu cen

Hlavní příčinou rostoucích cen nemovitostí je stále nedostatečná nabídka v kombinaci s vysokou poptávkou. To zahrnuje nejen touhu po vlastním bydlení, ale i investice a spekulace na trhu. Trendy na hypotečním trhu přiliv nových financí do nemovitostního sektoru posilují tuto situaci.

Bohatství Čechů

Hypotéky zůstávají klíčovým hráčem v realitním trhu a jsou považovány za generátor rostoucí hodnoty nemovitostí. V posledních letech průměrné bohatství Čechů výrazně vzrostlo – v roce 2013 měl průměrný Čech majetek v hodnotě přibližně 246 000 Kč, zatímco v roce 2023 to bylo již 766 000 Kč.

Reálný přírůstek bohatství

Pokud však vezmeme v úvahu inflaci, reálný přírůstek bohatství je především díky vzrůstu cen nemovitostí, které pohání hypoteční financování. Dnes si lidé berou hypotéky na 30 let, a i když se úrokové sazby snižují, celkové náklady na vlastnictví nemovitosti zůstávají vysoké. Téměř 80 % populace v Česku bydlí ve vlastním, což znamená, že růst cen nemovitostí má přímý vliv na bohatství většiny Čechů.

Srovnání se Slovenskem

V porovnání se Slováky, kteří si vedou o něco hůř, Češi zaznamenali větší nárůst bohatství. Zatímco čisté bohatství průměrného Čecha vzrostlo o 211 %, průměrný Slovák se mohl pochlubit jen nárůstem 72 %. Tato rozdílnost ukazuje na stagnaci slovenského trhu s nemovitostmi a kritikou eurozóny panující na Slovensku, i přesto, že se očekávalo, že členství v eurozóně přinese pozitivní efekty na hospodářství.

Závěr

Vzhledem k těmto okolnostem je nadále jasné, že situace na trhu realit v České republice je složitá a neustále se mění. Vláda a místní samosprávy čelí výzvám v oblasti dostupnosti bydlení, a to i s ohledem na rostoucí inflaci a ekonomické tlaky, které ovlivňují životní úroveň obyvatel.