Spojené státy americké zesilují vojenský tlak na Blízkém východě, kde rozmístily svou druhou letadlovou loď a přesunuly strategické bombardéry B-2 na základnu Diego García. Tento krok je součástí širšího geopolitického tlaku na Írán, který čelí hrozbám vzdušného útoku, pokud do dvou měsíců nezahájí jednání o novém jaderném paktu.

Podle bezpečnostního experta Vlastislava Břizy z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy je situace velmi vážná. Spojené státy dnes na Blízkém východě udržují dvě letadlové lodě, které mohou na palubě nést více než 150 vojenských letounů. Tímto způsobem Spojené státy demonstrují svou moc a schopnost rychle zasáhnout.

Důvodem pro tuto projekci síly jsou obavy Washingtonu, že pokud Írán dokončí svůj jaderný program, mohl by se stát hrozbou nejen pro region, ale i pro mezinárodní bezpečnost. Prezident Donald Trump v neděli varoval íránské vůdce, že pokud během dvou měsíců nedojde k dohodě ohledně jaderného programu, Írán se bude muset připravit na „bezprecedentní vzdušný útok“.

Analytik Kraus naznačuje, že Trumpův tlak na jadernou dohodu může být součástí větší geopolitické hry. Ministerstvo zahraničí Francie také varovalo, že vojenská konfrontace s Íránem by byla téměř nevyhnutelná, pokud mezinárodní jednání selžou.

V současnosti Írán disponuje zásobami obohaceného uranu, které potvrzuje Mezinárodní agentura pro atomovou energii. Tyto zásoby mají být na úrovni obohacení kolem 60 %. Pokud by Írán zvýšil obohacení na 90 %, mohl by vyprodukovat několik jaderných zbraní.

Je důležité si uvědomit, že obohacení uranu je proces velmi složitý. Nejtěžší je začátek, kdy se uran přetváří na plyn, který se následně obohacuje v centrifugách. Jakmile však dosáhnou úrovně 60 %, zvýšení na 90 % bude mnohem jednodušší.

Mezinárodní společenství se obává, že pokud by Írán získal nukleární zbraně, mohlo by to vést k novému závodu ve zbrojení na Blízkém východě. Například Saúdská Arábie může začít vyvíjet svůj vlastní jaderný program jako reakci na íránské ambice.

I pokud by Írán měl jaderné zbraně, stále by to neznamenalo konec konfliktu. Musel by zajistit miniaturizaci zbraně tak, aby byla použitelná na vojenských platformách, což představuje další technické výzvy. V případě úspěchu by se byl vytvořil precedens pro další státy v regionu, aby se uchýlily k vlastním zdrojům jaderných zbraní.

Tento komplexní problém jaderného vývoje a geopolitického napětí je v současnosti jednou z nejvážnějších výzev pro mezinárodní bezpečnost. Vzhledem k složitosti situace je klíčové, aby mezinárodní dohody byly udržovány a jakékoli eskalace byly předejity.