Kishore Mahbubani ve svém článku pro magazín Foreign Policy zdůraznil, že polský premiér Donald Tusk vystihl současnou evropskou situaci jasně. Tusk uvedl: „Právě teď 500 milionů Evropanů prosí 300 milionů Američanů o ochranu před 140 miliony Rusy, kteří už tři roky nejsou schopni překonat 50 milionů Ukrajinců.“

Evropané podle analytika udělali zásadní chybu, když se spolehli na neustálou podporu ze strany USA. Skutečnost však ukazuje, že by se měli připravit na to, že Američané mohou mít jiné priority.

„Evropští lídři dnes pevně věří, že se nacházejí v geopolitickém chaosu, protože jim prezident USA Donald Trump vrazil nůž do zad. Ve skutečnosti byl Trump k svým lidem otevřenější než evropští vůdci vůči svým občanům. Trump se upřímně ptal: Proč bychom se měli Američané obětovat pro bohaté Evropany? Naproti tomu evropští vůdci byli vůči svým vlastním lidem vždy méně upřímní,“ napsal Mahbubani.

Evropští lídři by se podle něj měli soustředit na důležité kroky i za cenu politických ztrát v nadcházejících volbách. Jediní Evropané, kteří se alespoň částečně připravují na náročné časy, jsou podle analytika Poláci. Ostatní evropští vůdci se zaměřují pouze na možnost zmrazených ruských aktiv, ale Mahbubani varuje, že pokud by k tomu skutečně došlo, mělo by to vážné důsledky.

„Evropští lídři také prosazují konfiskaci zmrazených ruských aktiv jako alternativní měkkou možnost, což by bylo katastrofální. To by narušilo globální důvěru v udržení aktiv v Evropě. Ve očích většiny světové populace by to bylo považováno za přímou krádež ruského majetku, neboť zabavení by nebylo schváleno mezinárodním právem. Každý Evropan, který o tom pochybuje, by si měl položit jednoduchou otázku: Proč se země představující 85 procent světové populace nepřipojily k Západu v uvalení sankcí na Rusko?“ vyzývá Mahbubani.

Podle něj by evropští vůdci měli přistoupit k referendům, aby se svých občanů zeptali, zda se chtějí postavit na stranu Ukrajiny tak, že pro ni budou ochotni obětovat životy, nebo zda si zvolí méně rizikovou variaci, kdy Ukrajina zůstane neutrálním nárazníkem mezi Evropou a Ruskem.

„Evropa potřebuje nic menšího než úplný strategický restart, který si žádá přehodnocení všech aktuálních předpokladů o našem světovém uspořádání. Dobrým způsobem, jak zahájit tento restart, by bylo, aby evropští lídři požádali své občany o těžká rozhodnutí. Je více než pravděpodobné, že Evropané budou volit moudřeji než jejich vůdci v poslední době a budou hájit pragmatismus a kompromisy při řešení obtížných geopolitických rozhodnutí,“ uzavřel Kishore Mahbubani.

Analytik také dodal, že budoucnost Evropy by mohla být významně ovlivněna tím, jak rychle dokáže adaptovat své strategické priority a jaký postoj zaujme k rostoucímu vlivu Asie na globální scéně, zejména s ohledem na vztahy s Čínou a Indií.