Svět

Zlověstný Putinův plán: Novinář po cílem ruských špionů s překvapivou českou stopou

2025-01-23

Autor: Petr

V zimě loňského roku britská policie odhalila síť ruských špionážních buněk operujících v Londýně. Mezi nimi se nacházela skupina bulharských špionů, kteří měly informace zasílat do Moskvy prostřednictvím falešných identit a spolupracovníků. Tento odhalení je jen špičkou ledovce ruských aktivit, které Kreml vyvíjí na Západě.

V exkluzivním rozhovoru s novináři Jekatěrinou Kotrikadzeovou a Tichonem Dzjadkem, moderátoři nezávislého mediálního projektu Kotrikadze Dzjadko, uvedl investigativní novinář Hristo Grozev, že tito Bulhaři nejen plánovali jeho únos a převoz do Moskvy, ale také měli detailně probírat různé metody, jak by mohli ukončit jeho život. Toto zjištění vyvolává vážné obavy o bezpečnost novinářů, kteří pracují na vyšetřování ruské politiky a aktivit.

Grozev poukázal na to, že jeho ohrožení bylo v přímém rozporu s osobním rozkazem od Vladimira Putina, který měl být vydán 14. prosince 2020. Tento den byl také datem, kdy významné média jako The Insider, Bellingcat a CNN zveřejnily společné vyšetřování, které dokázalo, že ruský opoziční předák Alexej Navalnyj byl na začátku téhož roku otráven novičokem, nervově paralytickou látkou.

Obviněný Orlin Roussev měl intensivní výměnu zpráv s podezřelým ruským agentem a bývalým podnikatelem Janem Marsalkem, který má české kořeny. Marsalek, za nějž je vystaven zatykač Interpolu, unikl do Ruska poté, co byl obviněn z podvodu, při němž zmizely stovky milionů dolarů z účtů německé společnosti Wirecard.

Roussev měl dostat pokyny od Marsalka, jak terorizovat a cílit na osobnosti, jako je šéfredaktor The Insider Roman Dobrochotov. Podle zjištění BBC vyměňovali Roussev a Marsalek zprávy o možné operaci namířené proti Grozevovi a diskutovali o několika variantách, včetně ukradení jeho notebooku, mobilního telefonu, a možnosti ho odvést na ruskou ambasádu, unést, anebo dokonce usmrtit.

Roussev nakonec přiznal vinu za špionážní činnost, přičemž spolu s dalším bulharským obviněným Bizerem Džambazovem, který měl být jeho „pravou rukou“, čelil obvinění. Ostatní tři bulharští agenti však obvinění vehementně odmítají, což podtrhuje zmatečné a nejasné obrysy celého případu.

Tato situace znovu oživila debatu o mezinárodních špionážních aktivitách Ruska v Evropě a vyvolala otázky o ochraně novinářů v dnešní nebezpečné době.