Německo, které má druhé největší zlaté rezervy na světě, uchovává přibližně 37 procent z nich – tedy kolem 1236 tun v hodnotě 113 miliard eur (2,8 bilionu korun) – v trezorech newyorského Federálního rezervního systému (Fed). Tyto zásoby zlata jsou pro Německou spolkovou banku důležité jako zajištění pro případné ekonomické potřeby, kdy může být zlato směněno za americké dolary nebo jinou tvrdou měnu.

S příchodem prezidenta Donalda Trumpa, který zavedl cla na automobilový průmysl – nejvýznamnější sektor německé ekonomiky – dostali někteří politici z Křesťanskodemokratické unie (CDU) důvod k obavám. Podle serveru Politico se domnívají, že Spojené státy, dříve považované za jedno z nejspolehlivějších míst pro udržení zlatých rezerv, již nemusí nabízet stejnou úroveň bezpečnosti. Změny v geopolitické situaci, jako je oslabení nařízení o německém rozpočtovém deficitu a Trumpova tendence rozšiřovat své pravomoci, vyvolávají zvýšenou obavu.

Repatriace zlata z Francie

Před více než deseti lety byla Bundesbanka (NSB) donucena k repatriaci části německého zlata. Po krizi amerického hypotéčního trhu a dluhové krizi v eurozóně v roce 2012 se objevily hlasy požadující audit zlata uloženého v zahraničí. Obavy veřejnosti o využití národního bohatství na záchranu eurozóny přiměly NSB vrátit část svých rezerv z USA a také zlato, které bylo uloženo u Banky Francie.

Mezi lety 2013 a 2017 bylo převezeno z Francie zpět do Německa přibližně 374 tun zlata, což představovalo 11 procent tehdejších zlatých zásob Nemecka. V době, kdy byly obavy silné, prohlásil člen představenstva Bundesbanky Carl-Ludwig Thiele, že byli úspěšní v prověření každého zlatého slitku, a že žádné obavy nemají. Repatriace zlata z Francie stála přibližně 7,7 milionu eur (193,4 milionu korun).

Bezpečnostní důvody

Historicky si Německo začalo hromadit zlato během padesátých a šedesátých let minulého století, aby se chránilo před možnou sovětskou invazí. Zlato bylo tak uchováváno ve stabilních ekonomikách jako Paříž, Londýn či New York, vzdálených od politických konfliktů. Po pádu Berlínské zdi a rozpadu Sovětského svazu se pominuly důvody pro uchovávání zlata v zahraničí, avšak repatriace zlata byla zahájena až na začátku 21. století.

V současnosti je více než polovina německých zlatých rezerv uložena v trezorech Bundesbanky ve Frankfurtu, zatímco více než třetina zůstává v USA. Zlato je v New Yorku uloženo, protože se zde nachází významný trh s americkými dolary, což umožňuje rychlou přeměnu kovu na hotovost v případě potřeby. Fed uchovává zlato více než 30 zahraničních centrálních bank, včetně Itálie a Švýcarska, a jeho reputace jako největšího správce zlata na světě zajišťuje vysokou úroveň důvěry ve stabilitu a ochranu těchto cenných aktiv.