Zajímavý fakt o rotaci Země

Od svého vzniku před 4,5 miliardami let se rotace naší planety postupně zpomaluje. Hlavním viníkem této změny je Gravitace Měsíce, který se od Země vzdaluje a tím ji zpomaluje. Děje se tak s fascinujícím výsledkem – dny se prodlužují. Zatímco před 1,4 miliardami let trval den pouhých 18 hodin, před 70 miliony let byl o půl hodiny kratší než dnešních 24 hodin. Délka dne se prodlužuje zhruba o 1,8 milisekundy za století.

Nečekaný trend v posledních letech

V posledním desetiletí však vědci zaznamenali neobvyklý trend, kdy se dny zkracují. Například 29. června 2022 trval den o 1,59 milisekundy méně než standardních 24 hodin. Tyto výkyvy souvisejí s různými procesy v nitru Země, jako je pohyb tekutého jádra, oceanické proudy a dokonce i tání ledovců. Ačkoliv se to může zdát jako malichernost, pro naše precizní technologie má tento fenomén význam.

Rotace a vznik kyslíku

Čerstvé výzkumy naznačují, že zpomalování Země mohlo mít zásadní vliv na vznik života, jak ho známe. Podle mikrobiologa Gregoryho Dicka z Michiganské univerzity by délka dne mohla hrát klíčovou roli ve vývoji kyslíku v atmosféře.

Sinice jako producenti kyslíku

Sinice, drobné mikroorganismy, se před 2,4 miliardami let začaly masově šířit a díky fotosyntéze začaly produkovat kyslík. Zajímavé je, že sinice potřebují několik hodin po východu slunce, než se jejich fotosyntéza naplno rozjede. To znamená, že delší dny četnost a množství kyslíku, který mohly tyto organismy během své aktivní fáze vyprodukovat, nezměrně zvyšovaly.

Kdy došlo k dramatickému nárůstu kyslíku?

Zůstává však záhadou, proč do masivního nárůstu kyslíku v atmosféře došlo právě v té době. Prodloužující se dny by mohly souviset s tzv. Velkou oxidační událostí, kdy množství kyslíku v atmosféře dramaticky vzrostlo. Tento proces je zásadní pro vznik složitého života, jak ho známe dnes.

Délka dne a její vliv na biologii

Vědci objevili na dně jezera Huron v USA vrstvy sinic produkujících kyslík a bakterií, které zpracovávají síru, což ukazuje na úzkou vazbu mezi fotosyntézou a délkou dne. Podobné vztahy se zdály existovat i v druhé velké vlně nárůstu kyslíku před 550 až 800 miliony lety.

Závěry fascinujícího výzkumu

Fyzikalní zákony propojujeme od atomové úrovně až po pohyb celé planety. Jak uvádí biolog Arjun Chennu z Leibnizova institutu, existuje přímá vazba mezi délkou dne a množstvím kyslíku, které mikroby uvolňují. Zajímavý paradox je, že dnes se Země může točit rychleji, ale dlouhodobě se zpomaluje. A právě díky tomu jsme nyní schopni dýchat. Tanec planety a Měsíce ovlivňuje nejen astronomii, ale možná také samotný vznik života.