Nora Fridrichová, známá žurnalistka a moderátorka, se potýká s nečekaným problémem po svém odchodu z České televize. Snaží se etablovat v mediálním světě, což se zdálo jako slibná dráha až do momentu, kdy obdržela anonymní e-mail z kanceláře Poslanecké sněmovny ohledně své žádosti o akreditaci.

E-mail, který podepsán nebyl, ji informoval o zamítnutí její žádosti o vstup do Poslanecké sněmovny s tím, že nesplnila požadované podmínky. „Šokovalo mě to. Dodržovala jsem všechna pravidla a očekávala bych transparentní důvody. Takhle vypadá diskriminace vůči novinářům,” vyjadřuje rozčarování Fridrichová.

V důvodovém dopise bylo uvedeno, že její projekt nepředstavuje zastoupení zpravodajství o jednání Poslanecké sněmovny, což Fridrichová zpochybnila. Upozornila na to, že má právoplatné právo klást otázky politikům, zejména v tak důležitém prostoru, jako je sněmovna. Ačkoliv se snažila zúčastnit jednání, byla jí akreditace odepřena.

Další novináři, kteří Fridrichovou podpořili, vyjádřili obavy z nejednoznačnosti a neprůhlednosti akreditačního procesu. Mnozí z nich se ptají, zda opravdu existují dostatečné důvody pro zamítnutí akreditace a kdo za tímto rozhodnutím stojí. Exmoderátorka Českého rozhlasu Světlana Witowská se postavila za Fridrichovou, když uvedla: „Odpovědnost politiků je, že mají poskytovat odpovědi na otázky veřejnosti. Je skandální, že by měly být novináře uměle blokovány v jejich práci.”

Několik expertů na mediální politiku, včetně Marka Švehly z časopisu Respekt, považuje tento čin za závažný útok na svobodu tisku a informování veřejnosti. Zároveň poukazuje na to, že akreditační systém by měl podporovat, a ne bránit transparentní komunikaci mezi politiky a novináři.

Fridrichová také upozornila na fakt, že ve sněmovně by se měly klást i nepříjemné otázky a že politikové jako Tomio Okamura a další by měli být ochotni se zodpovídat veřejnosti. Ačkoli se její situace zdá jako jednostranný krok politiků, Fridrichová si je jistá svou rolí v zajištění transparentnosti a odpovědnosti v českém veřejném životě.

Její případ rozvířil debatu o tom, jak by měla vypadat novinařina v demokratických institucích, a mdlé odpovědi z čela sněmovny vyvolávají stále více otázek. Toto vyloučení může mít dalekosáhlé důsledky nejen pro Fridrichovou, ale i pro budoucnost mediálního pokrytí v České republice.