Ve čtvrtek dorazil do Moskvy zvláštní vyslanec amerického prezidenta Steve Witkoff. Jeho cílem byly rozhovory o statusu Ruska a Ukrajiny, které vzbudily velké spekulace. Kreml měl Spojeným státům předložit seznam požadavků, které považuje za nutné pro dohodu o ukončení konfliktu.

„Největší trumf je to, co už Donald Trump udělal,“ uvedl Ondřej Soukup, novinář Českého rozhlasu, který se věnuje Ukrajině a Rusku. Zmínil se, že podobnou strategii by mohl ruský prezident Vladimir Putin uplatnit i vůči Moskvě.

Po oznámení o třicetidenním příměří se zdá, že Moskva reaguje na situaci. Jaké kroky podnikla dosud? Zatím si všechny vyjádření stran od Kremlu udržují velmi opatrný tón. Například Dmitrij Peskov, mluvčí Kremlu, se neustále vyhýbal potvrzení, zda skutečně předali seznam požadavků americké straně. Opakoval, že „nevíme, co se tam vlastně domluvilo. Čekáme na bližší informace z americké strany.“

Pokud jde o požadavky, kterými Rusko podmiňuje příměří, je to částečně otázka budoucích jednání. Zásadní je, že Rusko trvá na tom, aby se Ukrajina vzdala čtyř oblastí, které jsou pod kontrolou ruských jednotek. Mezi nimi jsou i Cherson a Záporoží, které však zůstávají pod kontrolou ukrajinské armády.

Mezi klíčovými požadavky Ruska figuruje i odstoupení prezidenta Volodymyra Zelenského a jasné garance, že Ukrajina nikdy nevstoupí do NATO. Rusko se opakovaně vyjadřuje k těmto požadavkům již od počátku roku 2022 a příměří zatím odmítá, přičemž tvrdí, že „pokud Ukrajina touží po míru, měla by co nejrychleji přijmout naše požadavky, jinak ztratí ještě více území.“

Ruské armády tvrdí, že získaly zpět Sudžu, a americká strana se má nyní připravit na vážná jednání v Moskvě. Tento rozruch přichází v době, kdy Kreml čelí silnému mezinárodnímu tlaku, a není jasné, jaké karty v této věci Spojené státy drží.

„Největší trumf“, prohlásil Soukup, „je to, co Trump učinil, a jakým způsobem přinutil Ukrajinu souhlasit s třicetidenním příměřím.“ Ukrajina původně chtěla jednat pouze o vzdušném a námořním prostoru.

Vladimir Putin v srpnu minulého roku označil jakoukoli nabídku k jednání za nepřijatelnou, dokud nebudou ruské území očištěna od ukrajinských vojáků. Nicméně se nyní spekuluje, že dohoda o odstoupení z Kurské oblasti mohla být dohodnuta s Ukrajincem, protože se neobjevily žádné významné boje, přičemž ruské jednotky v této oblasti operovaly léta a najednou vše skončilo během pouhých čtyř dnů. Někteří experti začínají dokonce hovořit o divadle.

Co tedy zbývá v Kurské oblasti? Ukrajinské síly stále drží několik posledních vesnic mezi Sudžou a ukrajinskou hranicí. Avšak je to pouhý zlomek toho, co měly pod kontrolou ještě před dvěma měsíci.