Co dělat v případě velké povodně? Jak se zachovat při kybernetickém útoku nebo náhlém výpadku elektřiny, na němž stojí celá naše civilizační infrastruktura? A co teroristické útoky či dokonce válka?

Mnoho lidí se dnes ptá, zda se připravit na možnou válku. I když je sentiment k tématům přežití a ochrany zatím rozdělený, jasně vyvstává otázka: Je správné se informovat o tom, jak přežít katastrofy a minimalizovat škody a jak se z těchto krizí dostat?

Dnešní diskuse na internetu ukazují, že někteří lidé považují přípravy za „strašení válkou“, zatímco jiní je vidí jako pragmatické a nezbytné. V klimaticky a geopoliticky turbulentní době je však příprava čím dál tím více na místě.

Například ve Skandinávii se vlády zaměřují na informovanost svých občanů a jejich schopnosti činit vlastní rozhodnutí. Švédsko, které během pandemie covidu-19 zvolilo alternativní přístup, byl mnohými považován za příklad pro ostatní. Je pravda, že veřejná příprava na krize a až do válečných událostí byla vždy klíčovým tématem, a to nejen ve Skandinávii, ale i v zemích jako Francie nebo Polsko, které nyní pracují na podobných příručkách pro své občany.

Jakým způsobem však lidé reagují na změny způsobené válkami? Konflikty historicky často vyvolávají velké společenské posuny. Během první světové války například došlo k významné změně postavení žen v pracovním procesu. Mnoho mužů bylo na frontě, a ženy začaly zastávat role, které jim dříve nebyly přístupné. Takovými historickými momenty se odráží i dnešní situace ohledně survival technik a přípravy na krize.

V současnosti se lidé, kteří se připravují na přežití, začínají těšit větší pozornosti veřejnosti. Z dovedností, které byly ještě donedávna považovány za příklady toxické maskulinity nebo izolace, se stávají důležité nástroje v boji proti ruské agresi a jiným potencionálním hrozbám.

Mezi doporučené vybavení se dostávají i jednoduché staré tranzistorové rádia, která fungují i bez elektrického napájení. Takové přípravné akce by měly patřit do povědomí každého občana, neboť nevíme, kdy se střetneme s krizí nebo přírodní katastrofou.

Rovněž se roztáčí diskuze o povinné vojně na našem kontinentu. Česko zatím vzdoruje, ale jak dlouho to bude možné? Pokud EU i nadále vyvíjí tlak na rozvoj obnovitelných zdrojů a na odbourání jaderné energetiky, riziko výpadků elektráren i celkové energetické nestability naroste, a tím vzroste i potřeba znalostí přežití a přípravy.

Zatímco moderní technologie přinášejí mnohá pozitiva, stejně jako nás upozorňují na nutnost být vždy připraveni na nečekané události, jako je zneužití dat nebo výpadky způsobené slunečními erupcemi, je jasné, že příprava na takové situace by měla být prioritou každého z nás. V dnešním digitálním světě už by nemělo být tabu, že přípravy na přežití jsou otázkou obyčejné racionality a zdravého rozumu.