Naše planeta prošla za poslední 2,6 milionu let několika dramatickými změnami teploty, které vedly k rozsáhlému zalednění a poklesu hladiny oceánů. Tato období, známá jako glaciál, se střídají s teplejšími obdobími, označovanými jako interglaciál. V současnosti se nacházíme v interglaciálu, ačkoliv je pravda, že doba ledová se znovu přiblíží za přibližně 10 000 let.

Odborníci uvádějí, že střídání teplých a chladných období má své příčiny v drobných nerovnoměrnostech v pohybu Země kolem Slunce, známých jako Milankovičovy cykly. Tyto cykly se skládají ze tří hlavních nerovnoměrností: změna excentricity dráhy Země, sklon osy a precese, což je pomalé kroužení zemské osy.

Zatímco většina těchto cyklů byla schopna vysvětlit změny klimatu v průběhu posledních 2,6 milionu let s cykly trvajícími zhruba 41 tisíc let, odborníci zjistili, že v posledních 800 tisících letech se doba mezi glaciály prodloužila na 100 tisíc let. To vyvolalo otázky a nejistotu mezi vědci, dokud tým vedený Stephenem Barkerem z Cardiffské univerzity nenabídl nové vysvětlení.

Podle jejich výzkumu dojde k zahájení nového interglaciálu, pokud budou splněny tři podmínky – zemská osa se odkloní od Slunce do svého nejvzdálenějšího bodu, její sklon vůči rovině oběhu se zvýší na maximum, a dráha Země se stane co nejméně eliptickou.

Zajímavé je, jak tito vědci dokázali analyzovat klimatické změny za posledních 900 000 let a předpovědět budoucí chladná období, která by měla nastat za 10 000 let. Avšak technologie a lidská činnost hrají rozhodující roli - lidé vypustili do atmosféry ekvivalent přibližně 1,5 bilionu tun oxidu uhličitého. Tento skleníkový efekt bude mít dlouhodobé důsledky a může oddálit nadcházející zalednění o desítky tisíc let.

Je fascinující sledovat, jak lidstvo svými činy může ovlivnit přirozené cykly naší planety. Jaké výzvy nám budoucnost přinese, a jaké rozhodnutí budeme muset udělat, abychom ochránili naši planetu před dalším zaledněním?