Když se nad Polskem vznášely neznámé drony, vrátila se paměť k útoku na Saúdskou Arábii z roku 2019, který ukázal na zranitelnost i silných národů. Tentokrát letělo na polském nebi minimálně dvacet dronů, ačkoliv není jasné, odkud přišly a kolik z nich neslo nebezpečné náklady. Výsledek? Západ prohrál první bitvu s Ruskem.

Jak to dopadlo? Drony kroužily na polském vzdušném prostoru více než sedm hodin a z celkového počtu se podařilo sestřelit pouze čtyři nebo tři. To znamená, že úspěšnost byla kolem dvaceti procent, což je alarmující cifra. Skoro tento výkon překonávali ukrajinští vojáci i v těch nejhorších dnech.

Co způsobilo ostudu pro Polsko?

Za tu dlouhou hodinu, kdy byly drony aktivní, ztratil Polsko nad svým vzdušným prostorem kontrolu. Některé drony v klidu uletěly stovky kilometrů do vnitrozemí, dokonce si doletěly až k důležitým vojenským základnám. Nešlo o žádné moderní stroje, ale o ruské kopie íránských dronů, které jsou staré desítky let. Jak je možné, že NATO nedokázalo na tuto hrozbu reagovat?

Otázky bez odpovědí: Kde byla obrana?

Systém protivzdušné obrany NATO se ukazuje jako nedostatečný. Není divu, že se lidé ptají, co by se stalo, kdyby ruská armáda nasadila tisíce dronů či raket? Byla by obrana schopná takovou hrozbu odrazit?

Incident, který se odehrál po třech a půl letech války na Ukrajině, vzbuzuje pochybnosti. Politici se snaží tuto událost prezentovat jako úspěch, ale pro daňové poplatníky zůstává podezření o efektivitě vynaložených prostředků.

Funguje NATO kapitálně?

Ačkoli se článek čtyři NATO aktivoval a Západ rychle zareagoval, otázka zůstává, jestli to dostatečně uklidní nejistotu obyčejných lidí v regionu. Ti, kteří očekávali, že za tak enormní výdaje na obranu bude i silná protivzdušná ochrana, byli možná zklamáni.

Plány pro zajištění vzdušné bezpečnosti Polska zřejmě potřebují urgentní rekonstrukci, jinak bude otázka obrany a národní bezpečnosti v ohrožení. Jak se Západ postaví k budoucím rizikům?