Ústavní soud (ÚS) ve čtvrtek odmítl stížnost předsedy hnutí ANO Andreje Babiše proti rozsudku Nejvyššího soudu, který po něm vyžadoval omluvu vůči bývalému politikovi Miroslavu Kalouskovi. K incidentu došlo v roce 2018, kdy Babiš v Poslanecké sněmovně prohlásil, že Kalousek jako ministerský náměstek „rozkrádal ministerstvo obrany“ a „zabíjel lidi cez padáky".

Podle ÚS není veřejné vyjádření Babiše chráněno imunity, jíž se poslanci těší. Omluva, kterou Babiš musí Kalouskovi poskytnout, byla podle soudu přiměřeným omezením svobody projevu. Hlava ÚS, Kamila Abbasi, uvedla, že Nejvyšší soud správně konstatoval, že Babiš je osobně odpovědný za zasahování do práv na ochranu osobnosti Kalouska, a proto se na něj povinnost omluvit vztahuje.

Jedním z hlavních bodů této kauzy je otázka indemnity, která chrání poslance před trestním stíháním za projevy učiněné v rámci jejich funkce. Tato imunita však neplatí pro civilní odpovědnost. V případě Babiše se tedy nejedná o porušení ústavních práv, i když jeho slova měla zasáhnout jako „hybridní“ projev, spojující obsahové tvrzení s hodnotícím prvkem.

Celá kauza spojená s prohlášením, že Babiš „zabil lidi cez padáky", se táhne už sedm let. Tato kontroverzní slova vyvolala v roce 2018 velký rozruch, kdy Kalousek na Babišova slova zareagoval podáním žaloby na ochranu osobnosti. Okresní soud pro Prahu-západ nařídil Babišovi omluvu, ale tento verdikt byl později zrušen. Nejvyšší soud však trval na tom, že Kalouskovi omluva náleží.

Babiš, který se v červnu 2023 nakonec omluvil, podal stížnost na Ústavní soud, aby zvrátil toto rozhodnutí. Jak sama Abbasi poznamenala, svoboda projevu není absolutní a na politiku se vztahují zvláštní pravidla. Je tedy nutné, aby se politickí představitelé chovali odpovědně a měli na zřeteli, že důsledky jejich výroků mohou mít dalekosáhlé následky.

Co bude dále? Sledujeme vývoj událostí a jeho dopady na českou politiku! Bude se Babišovi podařit zvrátit rozhodnutí soudu, nebo zůstane situace neměnná?