Zpráva, která otřásá světem

„Ačkoli počítače neumí myslet, dnes už stroje dokážou napodobovat funkce mozku jako paměť a učení,“ uvádí se v oficiálním zdůvodnění Nobelovy ceny za fyziku udělené v roce 2024 špičkovým vědcům z oblasti umělé inteligence. Tento paradox vzbudil pozornost mnoha odborníků.

Geoffrey Hinton: Vědec s skeptickým pohledem

Jedním z oceněných, britsko-kanadský vědec Geoffrey Hinton, má však jiný názor. Podle něj současné systémy umělé inteligence již dokážou myslet a mají dokonce určité druhy vědomí.

Hrozba pro lidstvo?

Hinton, emeritní profesor Torontské univerzity, vyjádřil obavy, že rostoucí schopnosti umělé inteligence nepřinesou lidstvu nic dobrého. Varuje, že by mohly vést k explozi dezinformací a vzniku vojenských systémů, kdy stroje budou samy rozhodovat o lidských životech — například ve formě válečných robotů, kteří budou stisknutím tlačítka usmrcovat lidi.

Pracovní trh na pokraji krize

Tyto obavy se však netýkají jen války. Hinton upozorňuje na možný otřes na pracovním trhu a vznik obecné umělé inteligence, která by mohla být lidem více nebezpečná než nápomocná.

Důsledky měnící se budoucnosti

Podle Hintonových prognóz existuje 20% pravděpodobnost, že do 30 let dojde k zániku lidstva, což v dlouhodobějším horizontu může být ještě pravděpodobnější. V roce 2023 kvůli těmto obavám Hinton opustil firmu Google a přiznal, že částečně lituje své kariéry.

Ezo-trendy nebo realita?

Mnozí jeho kolegové ho však dlouho považovali za podivína. Umělé neuronové sítě, které Hinton rozvíjel, byly podle některých odborníků dost ezoterické a slepou uličkou v rozvoji AI. Je tedy možné, že vyhlídky naší budoucnosti v rukou umělé inteligence jsou daleko děsivější, než si dovedeme představit.