Před několika lety byla ukrajinská tenistka Kosťuková považována za jednu z největších mladých hvězd světového tenisu. Již v patnácti letech dokázala porážet dospělé hráčky a získala srovnání s Martinou Hingisovou. Po krátkodobém výpadku však dokázala opět vyniknout a prokázat své místo mezi světovou elitou.

Nyní, ve svých dvaadvaceti letech, je Kosťuková stabilní součástí světové třicítky a na turnaji v Miami se jí daří i nyní.

V neděli postoupila do šestnáctky nejlepších, když sýrskou soupeřku Blinkovovou přehrála s výsledkem 6:2, 6:1. Zajímavý moment nastal, když Kosťuková použila netradiční spodní servis, na který Blinkovová nestačila reagovat, a připsala si eso.

Po utkání si obě hráčky nepodaly ruce, což vyvolalo velkou diskuzi o sportovním chování. Kosťuková, jako mnoho dalších ukrajinských sportovců, od začátku ruské invaze na Ukrajinu odmítá podávat ruce ruským soupeřům.

Tato situace opět rozpoutala debatu o využívání spodního servisu, který některé fanoušky znepokojuje a považují ho za neuctivý. V minulosti se dokonce objevily názory, že takové podání je projevem zesměšňování soupeře, zejména když podobný servis předváděl například Nick Kyrgios.

Rafael Nadal, po jednom z dramatických zápasů proti Kyrgiosovi, prohlásil, že by hráči měli mít větší respekt nejen k soupeřům, ale i k samotnému sportu. Nicméně, s postupem času se názor měnil, a většina profesionálních hráčů souhlasí s tím, že použití spodního servisu je legální a může být efektivní taktikou.

A Andy Murray nedávno prohlásil, že pokud hráč stojí daleko za základní čarou, je to přirozené a často úspěšné řešení, nikoli jen pouhá póza.

V roce 2013 se na kurtu v Montrealu odehrála kuriózní situace, kdy český tenista Tomáš Berdych obdržel varování za nedodržení časového limitu před podáním. V reakci na to překvapivě zvolil spodní servis, kterým překvapil svého soupeře Vasku Pospisila a skóroval.

Tato situace se stala velmi diskutabilní, protože rozhodčí jeho eso neuznal, ačkoliv Berdychova reakce byla odůvodněná. V minulosti byl spodní servis používán jen zřídka, ale proslavil ho například Michael Chang během jeho legendárního vítězství na Roland Garros v roce 1989 proti Ivanovi Lendlovi. Dnes se však tato taktika stává čím dál populárnější.