27. března 2025 | Premiér Petr Fiala (ODS) včera zdůraznil, že silná ukrajinská armáda představuje nejefektivnější záruku bezpečnosti nejen pro Ukrajinu, ale i pro celé evropské společenství. Fiala to uvedl před odletem do Paříže na summit o podporování Ukrajiny, během něhož se očekávají jednání s desetkami zemí, včetně členských států Evropské unie, Velké Británie a Kanady.

Na tomto summitě se účastníci zaměří na to, jak dlouhodobě zajistit a podpořit silnou ukrajinskou armádu, která by mohla čelit jakékoli další ruské agresi. "Silná armáda je klíčovým odstrašujícím faktorem," uvedl Fiala. V rámci diskuze se bude také hovořit o okamžité podpoře Ukrajiny, včetně možnosti dodávek munice.

Česká republika plánuje v letošním roce poskytnout na Ukrajinu podobné množství munice, jaké bylo dosaženo v loňském roce, což činí zhruba 520 tisíc nábojů ráže 155 milimetrů. Fiala chce také osvětlit průběh české muniční iniciativy, která se za poslední měsíce rozmohla a získává si důležitou pozici v mezinárodní podpoře Ukrajiny.

Francouzský prezident Emmanuel Macron nedávno slíbil Ukrajině další vojenskou pomoc ve výši dvou miliard eur, a to včera na setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Fiala rovněž vyzval ostatní spojence, aby zvažovali zvýšení své vojenské pomoci. Zprávy naznačují, že cílem čtvrtečního summitu je konečná dohoda o bezpečnostních zárukách, které evropské země plánují Kyjevu nabídnout. Může také zahrnovat možnost vyslat mírové síly do Ukrajiny, která se už přes tři roky brání ruské agresi.

Setkání se zúčastní zástupci 31 zemí, včetně členských států EU a dalších klíčových spojenců jako Kanada, Velká Británie a Norsko. Očekává se také přítomnost generálního tajemníka NATO, Marka Rutteho, a šéfa Evropské rady, Antónia Costy.

O návrhu mírové dohody, na které pracují Francie, Spojené království a Ukrajina, se diskutuje jako o možnosti, jak stabilizovat situaci v regionu a zajistit mírové prostředí pro obnovu a rozvoj Ukrajiny. Západní spojenci také uvažují o zřízení monitorovacích mechanizmů v potenciální demilitarizované zóně mezi Ruskem a Ukrajinou, s cílem zmírnit napětí a zabránit dalšímu konfliktu.

Dále se v souvislosti s posíláním vojenských prostředků na Ukrajinu diskutuje o různých možných scénářích. Například by se mohly ukrajinské síly zaměřit na ochranu klíčové infrastruktury. Takový krok by však byl vnímán jako složitý a rozhodně neefektivní v očích některých účastníků diskuze.

Ve světle těchto událostí bude jedním z hlavních témat debaty zamyšlení nad tím, jak reagovat na případné hrozby, které by mohly vyvstat na základě ruských aktivit. Zatímco Rusko i nadále odmítá přítomnost NATO na Ukrajině, Západ se připravuje na všechny možné scénáře, které by mohly nastat. Otázka efektivity a bezpečnosti těchto opatření zůstává stále v centru pozornosti.