Nastupující prezident USA, Donald Trump, vyjádřil ambiciózní plán ohledně Grónska, největšího ostrova světa, a požaduje, aby Dánsko ovšem zvažovalo prodej tohoto teritoria. Význam Grónska pro americkou ekonomiku a bezpečnost je, zdá se, nemalý. Trump prohlásil, že „Grónsko potřebujeme pro ekonomickou bezpečnost“.

Není překvapením, že tuto myšlenku Trump rozvíjel i v minulosti. Ve svém prvním prezidentském období, mezi lety 2017 a 2021, se snažil zinstalovat základ pro možné získání Grónska pro USA. V rudé minulosti Trump hovořil o odkupu ostrova podobně, jako bylo tehdy zakoupeno Aljašky od Ruska. Tento záměr je nyní opět na stole, a to dokonce v souvislosti s vojenským posílením v tomto strategicky významném regionu.

Na myšlenku o koupi Grónska Trumpa přivedl Ronald Lauder, americký miliardář a bývalý majitel české TV Nova, který měl v plánu začít vyjednávání s Dány o tomto tématu. V Tedovém diskurzu amerických zájmů o jeho vlivu v Arktidě, jemuž přiřkl zvláštní důležitost, zmiňovaných bombardování a úsilí Číny a Ruska o dominanci v této oblasti.

Jak vše nasvědčuje, Lauderova vize se stala jakýmisi neprůstřelnými návrhy pro American First, ale zároveň vyvolala obavy mezi Dány, kteří se snažili udržet dobrou pověst ve světovém společenství a jasně se distancovali od jakýchkoli koloniálních ambicí. V reakci na Trumpův veřejný požadavek se situace ocitla v napjaté atmosféře, kdy vyjednávání s Dány ztratilo veškerou kredibilitu.

Jak poznamenal tehdejší poradce pro národní bezpečnost John Bolton, snaha o posílení americké přítomnosti v Grónsku nebyla tak obtížná. Ostrov obsahuje mnoho přírodních zdrojů a sehrává klíčovou roli v geopolitickém rozložení sil. Jenže Boltotnovo vyjednávání s dánským velvyslancem ve Washingtonu o alternativních možnostech nezahrnovalo koupi Grónska, protože Dánsko by na takový návrh „nikdy“ nepřistoupilo.

Dnes se situace opakuje, neboť Dánští a grónští představitelé se netají tím, že by byli ochotni spolupracovat s Američany na ochraně Grónska. To potvrzují rostoucí mezinárodní obavy o klimatické změny a geopolitické napětí v Arktidě – strach z dominantního postavení Číny a Ruska v oblasti. Avšak vzhledem k Trumpovým výrokům a tlaku, který by mohl být považován za neakceptovatelný tlak, mohou Dánové a Grónci zůstat opatrní a odmítnouti se podvolit jakýmkoli kolonizačním praktikám kontroverzního prezidenta.

Tyto události vyvolávají nebezpečné otázky o mexickém postavení a o tom, jak budou Spojené státy moci manévrovat v Arktidě. Je tedy jasné, že situace se vyvíjí a mezinárodní společenství bude na tyto snahy pohlížet skrze jiná historická brýlí, přičemž je na místě se ptát: Jaké jsou skutečné úmysly Donalda Trumpa?