Nedávno vyvolal velké vášně polský premiér Donald Tusk, když prohlásil, že by Polsko mohlo začít usilovat o vlastní jaderné zbraně kvůli obavám o bezpečnost. Tuskova slova přicházejí v kontextu rostoucí nedůvěry v amerického prezidenta Donalda Trumpa, jehož výroky o zpochybnění amerických závazků vůči NATO rozproudily diskuse o jaderné strategii v Evropě.

Trumpova politika "Amerika na prvním místě" vyvolává otázky o tom, jak a zda vůbec USA budou ochotny chránit své evropské spojence v případě konfliktu. Je tak možné, že státy jako Polsko, ale i Česká republika, začnou více tlačit na možnost vývoje vlastních jaderných kapacit. Podle některých expertů by to mohlo vést k závodům ve zbrojení v regionu, což by přineslo nebezpečné napětí.

Na dotaz, zda by byli lidé v Česku spokojeni s ochranou, kterou by poskytoval francouzský jaderný deštník, se až 74 % respondentů vyjádřilo kladně. Je však proti tomu otázka, jak by na to reagovaly ostatní evropské země. Při prudkém militaristickém pokroku by mohlo být celkové bezpečnostní prostředí v Evropě velmi zranitelné.

Riziko, že by agresivní politika USA mohla vyústit v jadernou konfrontaci, roste a Evropané si tuto hrozbu začínají uvědomovat. Je proto naléhavé, aby státy NATO zesílily spolupráci a hledaly alternativy k závislosti na americké jaderné ochraně. Vzhledem k aktuálním geopolitickým tlakům se zdá, že otázka jaderného arzenálu nebude jen spekulací, ale skutečností, s níž budou muset evropské vlády brzy počítat.