ROZHOVOR: „Někdy na obrazovkách vidíme úplné dno. Špatným příkladem je například pořad Výměna manželek. Tam lidé nahlížejí i do záchodů. To už je na mě trochu moc,“ říká Jan Rosák, herec, moderátor a scénárista, v rozhovoru pro PrahaIN.cz.

Jaké plány máte pro letošní rok?

Můj život je teď klidnější, ale pořád jsem v jednom kole. S manželkou se staráme o naše tři vnoučata. Někdy jezdím na besedy nebo na divadelní představení. Setkání s posluchači mě velmi baví, protože tam lidé přicházejí s cílem poslouchat a povídat si. Pracuji pro Český rozhlas 2, každý pátek mám tříhodinový pořad Šťastnou cestu a navíc připravuji i další věci jako témata o Česku, cestování či architektuře. Ty náměty jsou rozmanité a zajímavé. Pro televizi už nepracuji od doby, co skončil náš pořad Poklady z půdy.

Nedávno se mluvilo o tom, že jste se stáhl do soukromí. Co plánujete na letošní rok?

Už mám věk na to, abych se stáhl stranou, ale to ještě nějaký čas potrvá. Budu stále pracovat pro rozhlas, ale určitě nehodlám rozšiřovat svůj pracovní záběr. V mojí profesi jsem byl vždy maximálně vytížený a teď si chci trochu užívat důchodu. Snažím se trávit co nejvíc času s rodinou a vnoučaty. S některými aktivitami jsem už přibrzdil; například s Amforou jezdím minimálně, už jen dvakrát ročně. Na tenis a fotbal už nehraji. Už mě nebaví si někde něco dokazovat. Pokud dostanu zajímavou nabídku, zvažuji, jestli se mi vyplatí tam jet. Uvědomuji si, že už nejezdím na výjezdy dál než stovku kilometrů od Prahy. Pokud dostanu něco v okolí hlavního města, s tím obvykle problém nemám, ať už jde o divadlo či besedy.

Vyhýbáte se plesům, je to pravda?

Ano, to je pravda. Moderování plesů odmítám zásadně. Jen párkrát jsem to dělal a vždy jsem měl obrovský odpor. Plesové prostředí mi prostě nevyhovuje a hrozně mě to nebaví. Výrazně mi vadí, že moderátor často mluví, zatímco lidé se skloněnými nad talíři cinkají příbory a nevnímají, co se děje.

Jaké máte plány na letošní léto? Rád cestujete.

Plány máme velké. Celá rodina se chystá na výlet do Barcelony a těším se, že si to pořádně užijeme. Taktéž si chceme užít čas s přáteli, se kterými pravidelně ochutnáváme dobré víno. Cestujeme často i na Moravu a do zahraničí.

Dáváte přednost bílému, nebo červenému vínu?

To je otázka, která vždy vyvolá úsměv. Červené víno může být vynikající, ale také mizerné. A bílé víno může být skvělé, nebo také příšerné. Je důležité vědět, odkud víno je a z jaké odrůdy. Já mám rád obojí, ale spíše suchá vína.

Věnujete se vnoučatům a předáváte jim zkušenosti? Chodíte s nimi do přírody?

Bydlíme v Praze a nemáme v okolí žádný pořádný les, ale naše vnoučata se nyní zajímají o jiné aktivity. Oba jsou sportovci a nedávno si oblíbili lezení na umělou stěnu, což je jejich největší vášeň.

Zkoušel jste lezení?

Přiznám se, že umělou stěnu jsem nikdy nezkoušel. Vím, co si mohu dovolit, a nerad bych spadl z výšky. Ale je zajímavé sledovat, jak sledují, jak se kluci šplhají. Mám také vnučku, která ráda tancuje. Právě teď pojedeme s manželkou pro vnuky do školy, vyzvedneme je a vezmeme na kroužky.

Myslíte si, že dnešní mladá generace žije v náročnějším světě?

Doba je mnohem složitější než ta, v níž jsme vyrůstali. Na mladé lidi útočí množství vlivů z různých stran. Je těžké odolávat kreténům, kteří nás oslovují na sociálních sítích. Osobně si myslím, že to mají naši vnoučata mnohem těžší než jsme to měli my. Doufám, že mám nějaký vliv a využiji jej, abych je uchránil před těmito vlivy.

Vy jste se odstřihl od sociálních sítí?

Ano, a teď se mi daří skvěle. Před rokem a půl jsem si řekl dost a odstřihl se. Nemám důvod hádat se s anonymními provokatéry a od té doby se cítím svobodně. To, co se děje na sociálních sítích, je skutečně otřesné a nechci s tím mít nic společného. Na některých televizních stanicích se vysílají katastrofické pořady, které uráží. Naši vnuci mají štěstí, že se na tyto programy nedívají.

Jak hodnotíte současnou televizní tvorbu?

Máte pravdu, je to zklamání. To, co nyní vidíme na obrazovkách, je na úplném dnu. Některé pořady klesly do absolutního suterénu a já nevím, co říct. Většinou to řídí byznys. Výměna manželek je toho příkladem, lidé se nejen dívají do postelí, ale i do záchodů. To je prostě tragédie. Takové pořady už nechci ani vidět, ani o nich slyšet.