Monika Timková (34), známá jako herečka a moderátorka československé verze reality show Naked Attraction, se svěřila s těžkým bojem se sebeláskou a anorexií. Od dětství měla problémy s nízkým sebevědomím a podceňováním sama sebe. I přesto, že jí okolí neustále chválilo za její krásu a talent, ona sama si o sobě nemyslela nic dobrého.

Už jako malá dívka slýchávala, že není "dost dobrá". Byla boubelatá a její rodina se neváhala vyjadřovat k jejímu vzhledu, dokonce i její táta si z ní dělal legraci. „I táta se mi smál, že mám velký zadek,“ přiznává Monika. Tyto slova na jejím sebevědomí nezanechala pozitivní stopy a Monika začala mít pocit, že je neatraktivní. V tu chvíli si však ještě neuvědomovala, jaké obrovské psychické problémy ji tento postoj do budoucna čekají.

„Když je člověk v nejhorší fázi anorexie, nevidí, jak moc je hubený. Neuvědomovala jsem si, že jídlo je život, že mě živí. Nevnímala jsem, jaké je to strašné,“ vzpomíná Monika v podcastu (ne!)ZÁVISLÁ.

Když se přestěhovala z Trutnova do Prahy, její pocit osamělosti se prohloubil. Necítila se součástí kolektivu a měla pocit, že nic nezvládá. Vztah s jídlem se pro ni stal hlavním zdrojem sebepodceňování. Monika se vyhýbala zrcadlům, protože se na sebe nemohla podívat.

Během svého boje procházela různými fázemi. „Nejdřív jsem se hodně přejídala a pak jsem se dostala až k anorexii. V té nejnižší váze jsem měla pouze 48 kilo,“ přiznává. Hmotnostní pokles měl za následek ztrátu menstruace a výrazné narušení jejího tělesného zdraví.

Zatímco Monika tvrdě bojovala se stravovacími problémy, ráda vykrmovala ostatní. Fascinovalo ji vaření a sledování, jak lidem jídlo chutná, přičemž sama si nedopřávala nic. „O to větší tendenci máš vykrmovat ostatní,“ říká dnes, když vzpomíná na svůj pokřivený vztah k jídlu.

Naštěstí jí s jejím bojem pomohla její nejlepší kamarádka z dětství, Maruška Doležalová, která si všimla Moničiných problémů. „Hrozně jí děkuji za to, že mě oslovila. Strašně dlouho jsem to tajila, nechtěla jsem otravovat ostatní. Ale Maruška za mnou přišla a řekla mi, že ví, čím procházím. To byl pro mě první krok k uzdravení,“ vzpomíná Monika.

Maruška ji povzbudila, aby vyhledala odbornou pomoc, a tak Monika začala pravidelně docházet na terapie. Na terapiích se neřešilo jen jídlo, ale především psychické problémy, které se skrývaly pod anorexií. Monika pomalu začala prozkoumávat své trauma z dětství, i když to byl proces bolestivý, ale nezbytný k uzdravení.

Odborníci upozorňují, že anorexie není problém jednotlivce, ale celé rodiny. Psychiatrka Ivana Růžičková vysvětluje: „Poruchy příjmu potravy mají většinou hluboké psychické kořeny. Je důležité, aby se na terapiích zabývaly i rodiny, neboť uzdravení ze závislosti na jídle vyžaduje systémový přístup.“

Monika dnes ví, že uzdravení je celoživotní proces. I když nemůže říct, že je z anorexie stoprocentně venku, zlepšila svou schopnost užívat si jídla bez výčitek. Uvědomuje si však, že je nutné si dávat pozor, aby se do tohoto zabudovaného vzorce nechala znovu vtáhnout. Její příběh je inspirací pro všechny, kdo čelí podobným problémům a snaží se najít cestu k uzdravení.